Kniha popisuje okolnosti vzniku sbírek asijského umění před druhou světovou válkou a přibližuje okamžiky založení orientálního oddělení Národní galerie počátkem padesátých let.
Výpravná, bezmála dvousetstránková monografie grafičky, ilustrátorky, literární autorky a vysokoškolské pedagožky Lucie Raškovové, která patří k předním výtvarnicím střední generace.
Wohnout sladkých dvacet je autobiografická kniha o kapele Wohnout, která v roce 2016 oslavila dvacetileté výročí existence. Popisuje cestu od dětství do dospělosti, od prvních hudebních krůčků po vyprodané sály.
Každá éra má svůj mýtus. Mýtus dneška je však specifický. Zdá se, že společnost dosáhla bodu nula, konce dějin. Všechny příběhy na velkém plátně jako by vyprávěly o možném vytržení z tohoto „žili šťastně až do smrti“.
Kniha Chrám umění: Rudolfinum je holdem výjimečné budově. Ta od svého otevření roku 1885 sloužila řadě institucí a prošla řadou adaptací. Přesto zůstává harmonickou stavbou „jakých je málo na světě, natož v moderní Praze“.
Texty PhDr. Ludvíka Hlaváčka, které vznikaly původně jako záznamy přednášek z cyklu Socializace (v) umění z let 2007–2018, určených studentům magisterského studijního oboru Kurátorská studia FUD UJEP.
Nic podobného v českém prostředí dosud nevyšlo. Profesor psychologie Zbyněk Vybíral důkladně a poutavě analyzuje charakteristiky lidské povahy, příběhových vzorců i skrytých detailů...
Město je fascinující lidský vynález, který se stal domovem pro většinu obyvatel naší planety. Jak ale pochopit něco tak složitého a přitom křehkého, jako je město? Manuál urbanisty začátečníka ti přiblíží, jak tato velká lidská mraveniště fungují.
Monografie představuje tradici sběratelství japonského dřevořezu na přelomu 19. a 20. století včetně různorodé společenské palety sběratelských osobností, které spoluvytvářely dobové povědomí o japonské kultuře.
Fotograf Petr Toman se v této unikátní knize opět v letadle vrací do svých milovaných Krkonoš. Tentokrát nám představí naše nejvyšší pohoří jako hory mnoha tváří.
Vítězslava Kaprálová (24.1.1915 – 16.6.1940) je výjimečná skladatelská osobnost české hudby první poloviny 20. století, doby tvůrčích hledání v technice hudebního vyjadřování a ve vytváření základů nové hudby.
Monografie představuje Borovského jako velmi svébytného umělce, jehož soustředěná introvertní tvorba charakteristická sugestivním barevným až expresivním projevem čerpá z hlubokého duchovního prožitku přírody.