Filosofická zkoumání (1953) vydali z Wittgensteinovy pozůstalosti jeho žáci jako rekonstrukci knihy, na níž pracoval od roku 1929 a jež měla jako vyjádření jeho filosofie nahradit Tractatus logico-philosophicus (1921).
Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné.
Ve své třetí apoštolské exhortaci reflektuje papež František všeobecné povolání ke svatosti. Zamýšlí se nad tím, jak můžeme na tuto výzvu odpovědět v dnešním moderním světě. Hlavní myšlenkou exhortace je, že svatost znamená následování Ježíše.
Kniha přináší nový pohled na život Ježíše a jeho transformaci starověké gnóze. Všímá si neznámých písemností i výpovědí uměleckých památek Egypta, Sýrie, Turecka a Evropy, jež autorka sama navštívila.
Caroline Myssová se pozoruhodným a neotřelým způsobem zabývá klasickými platonskými a jungiáskými archetypy jakožto nejdůležitějšími nástroji v našem osobnostním rozvoji.
Pauliho studie Vliv archetypických představ na tvorbu přírodovědeckých teorií u Keplera se zabývá možnostmi i komplementarity duše a přírody v díle Johannese Keplera a Roberta Fludda.
Na formování pojetí mesiáše a vykoupení v judaismu se podle G. Scholema (1897–1982) podílely zejména restorativní a utopické proudy, které dále přetvářely staré dědictví apokalyptiky.
Autor v knize, která je jeho závětí, popisuje tři velké duchovní proudy, určující vývoj lidstva. V čele každého proudu stojí jeden ze tří velkých vůdců lidstva: Rudolf Steiner, Christian Rosenkreutz a Manu.
Když známý britský evoluční biolog Richard Dawkins vydal v roce 2006 knihu The God Delusion, okamžitě tím rozpoutal živou diskusi ve sdělovacích prostředcích i na Internetu.
Hlavním tématem této disertační práce je filozofická a teologická reflexe imaginace v myšlení Owena Barfielda a Clive Staplese Lewise – dvou britských myslitelů a spisovatelů působících ve 20. století.
Rozjímání kardinála Charlese Journeta (1891-1975) nad vykoupením se odvíjí mezi dvěma silnými póly: tajemstvím zla a tajemstvím Božího milosrdenství. Neustále se ocitáme tváří v tvář novým podobám zla, což představuje náročnou duchovní zkoušku.
Hlavním cílem této mimořádné knihy na pomezí metamatematiky, informatiky, filozofie a kognitivní psychologie je zkoumání, co jsou a odkud se berou základní atributy člověka - vědomí a inteligence.
Monografie je dalším výstupem výzkumu týmu odborníků Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze na téma vztahu náboženství a státu a navazuje na publikaci Monoteistická náboženství a stát.
