Krištof Kintera je nejen nadaný výtvarník, ale také zábavný vypravěč, a Petr Vizina vnímavý, poučený tazatel. Jejich rozhovor proto nenásilně a leckdy velice vtipně mapuje Kinterovo dílo a osudy a jejich prostřednictvím i vývoj české umělecké scény od 90. let po dnešek.
Skutečné zločiny a fakt, že jejich pachatelé jsou po letech beztrestní, inspirovaly nejen film Promlčeno s Karlem Rodenem v hlavní roli, ale také publikaci, která tyto zločiny mapuje.
Kniha „mistra pera“ Maxe Kašparů je sice vzhledem tak prostá a útlá, ale obsahově bohatá na životní příběhy, osobní zkušenosti, srozumitelnou víru, a především nepřehlédnutelnou radost ze života.
Román, který napsal sám život. Tak by se dal označit příběh Kateřiny a její rodiny. V knize popisuje dětství a vyrůstání v komunistickém Československu, přestěhování do Belgie za manželem počátkem 90. let a narození čtyř dětí.
Ivan Michajlovič Majskij byl v letech 1932–1943 sovětským velvyslancem ve Velké Británii. V dobách, kdy bylo (nejen) pro sovětské diplomaty krajně nebezpečné vést si osobní deník, přestavují jeho zápisky ojedinělou výjimku.
Třetí svazek edice deníkových zápisků české spisovatelky a libretistky Marie Červinkové-Riegrové (1854–1895), dcery českého politika Františka Ladislava Riegra.
Legendární divadelní režisér se v roce 1975 ocitl za zdmi bohnické psychiatrické léčebny. Hledal zde ochranu před světem, který se jej rozhodl ponížit a zlikvidovat. Součástí terapie byl zápis krátkých, stručných postřehů a poznámek.