Po obrovském úspěchu své komiksové adaptace Stokerova klasického románu Dracula se francouzský kreslíř Georges Bess (1947) vrhl na další monument světové fantastické a hororové prózy: na román Mary Shelleyové Frankenstein.
Od střetnutí Vaška s tajemným žhářem uběhlo čtrnáct dnů. Z nečekaného místa přichází informace o klíči s třemi propletenými rybami. Svět knižního fenoménu Prašina se rozrůstá v komiksové sérii s novými příběhy, novými hrdiny a novými záhadami.
V tomto novém příbehu se naši tři zajímaví a zábavní hrdinové zapletou do záhadného případu, ve kterém budou figurovat ruští revolucionáři žijící v Londýne a tajná policie ruského cara…
Sherlock Holmes je mrtvý! Alespoň to tvrdí britské noviny.… Během konfrontace s ďábelským Moriartym slavný detektiv spadl do propasti Reichenbachských vodopádů.
Londýn je pod sněhem a naši hrdinové jsou v pěkné brynde. Jejich slavný učitel jim dal za úkol dohlížet na mladého lorda zamilovaného do hezké kabaretní zpevačky a naši detektivní nováčci se záhy ocitnou tvárí v tvár podsvětí East Endu…
Komiksová kniha sleduje příběh parašutistů ze všech výsadků souvisejících s operací, která vedla k zabití Reinharda Heydricha, od jejich seskoku až po hrdinskou smrt.
Komiksová detektivka z divadelního prostředí, kde není nouze o podezřelé. Hlavní hrdinka, divadelní kritička Dita Oulibská, má tak trochu styl slečny Marplové.
Tohle je Island. 10. století. Vikinský válečník Hallstein se po sedmi letech vyhnanství vrací domů. Ví dobře, že na něj nikdo nečeká s otevřenou náručí, vždyť zabil svého nejlepšího přítele... Přesto se plaví zpátky, jeho trest skončil. ..
Ve čtvrtém svazku komiksových adaptací z dílny francouzských výtvarníků a scenáristů najdete především jediný román s Conanem v hlavní roli, který kdy Robert E. Howard napsal.
Pokračování dobrodružství zlotřilé archeoložky doktorky Aphry a jejích souputníků, v němž nebude nouze o prastaré artefakty, zrádné droidy, staré přátele ani sithské lordy.
Bessův Dracula, věrný v tématu a atmosféře
doby, umně zeštíhlený k lepší plynulosti děje
a k lepšímu využití vizuálních možností příběhu,
ale hlavně opatřený kresbou, která bere dech.
Po Wolkerových Baladách a Kalinově Kšaftu se Lubomír Lichý rozhodl vzkřísit Maryčku Magdonovu a přiblížit tak básnickou tvorbu Petra Bezruče současníkům. Opět se rozhodl pro originální řešení a připravil alternativní komiks či výtvarný doprovod.