Básnické texty Marcely Linhartové, dříve Pátkové, se už od první vydané knihy vyznačovaly velmi erudovanou prací s jazykem. Toto vše čtenář nalezne i v knize „vyjměte kost“, v níž ale přibylo každodenní metafyziky.
Martin Kinc, známý svým čtenářům a fanouškům na Twitteru také jako „trapnobásník z Vysočiny“, se svou poezií do čítanek nejspíš nikdy nevstoupí. Na to jsou jeho básničky příliš drzé, příliš provokativní, občas příliš mládeži nepřístupné.
Výbor z autorových starších, novějších i zcela nových básnických fantazií, esoterních spekulací a odvážných sentencí doplněných citací zakázaných románů.
Kniha devadesáti krátkých filozoficko-básnických reflexí s vědomým humanistickým a v závěru i idealistickým a pacifistickým patosem. Autorem textu i ilustrací je známý básník a spisovatel Michal Černík.
Svatava Antošová obnažuje velice lakonické přitakání nesvobodě, kterou jsme vyměnili za cetky, komfortní zónu a fair trade kávičku. Vnímáme ještě vlastní zodpovědnost za stav společnosti a mezilidských vztahů? Cítíme ještě účast?
Milan Děžinský je ceněný básník a překladatel střední generace; za svou poslední sbírku Obcházení ostrova (2017) získal Magnesii Literu za poezii. Nyní přichází s netypickou novinkou, sbírkou dle vlastních slov „stvořenou z radosti i piety".
Reprezentativní kniha mapující celou kariéru Mira Žbirky prostřednictvím textů jeho písní. Kniha obsahuje 180 textů písní, každá píseň je opatřena akordovými značkami.
Básnická skladba Sen z roku 1939 napsaná Vladimírem Holanem umělecky popisuje ponurou vizi temnoty a hrůzy zaživa pohřbeného města (nacisty okupované Prahy).
Společným jmenovatelem básní Jarmily Minaříkové je život v mnoha jeho podobách, v přítomném času i ve věčnosti, v úzkosti i lásce, v prožitcích i vzpomínkách, ve snech i v realitě, v otázkách i odpovědích.
Ovidius se svým Umění milovat a nemilovat je tu pro vás, kteří láskou žijete, koříte se jí, slastně stoupáte k jejím vrcholům i riskujete zničující pád.
Básnický debut scénáristy, laureáta Literární soutěže Františka Halase a publicisty Jana Jindřicha Karáska je záznamem o zmizení, ale také pojednání o tom, co určuje charakter člověka. Jak na něj budeme po jeho odchodu vzpomínat?
Výstup na horu Méru je básnická skladba o třech částech, ovšem jak může napovědět už název, stoupání na posvátnou horu hinduismu, která ožívá jen ve světě mýtů, bude spíše symbolické a velice spletité.