Hlavními tématy drobné knížky korejského myslitele AHAE jsou láska a pokora. Svými úvahami, které vznikly ve vězení, kam ho osud na čtyři roky zavál kvůli jeho hluboké víře, poukazuje na to, že současná společnost potřebuje nějaký motiv.
Radikální sbírka básní světoznámého performera a spisovatele Milana Kohouta obsahuje přes padesát básní, které jsou členěny do dvou oddílů, Ameriky a Evropy.
To, co kdysi nedávalo spát autorovi, je nyní štěstím čtenáře. Máme zde příslovečný „objev“, originální a civilně laděný debut, zralé dílo někoho, kdo uměl čekat a obešel se i bez obligátního publikování v literárním tisku.
Básníka Hynka Viléma milují děti i rodiče už od jeho prvotiny Dobrý pejsek pro kokínko přeskočí i přes hovínko a později pro skvělé přebásnění knížek Neptáček nebo Víš, co má v plínce myš?
Název je souřadnicí porodnice, kde se Anna narodila. Mapy, místa a především města, hrají v poezii autorky významnou roli. Mnohé básně nesou jejich jména.
Italská Cantos (LXXII–LXXIII) byla napsána italsky koncem roku 1944, kdy byla zdevastovaná Itálie rozdělena (Spojenci a italská vláda ovládali jih, Němci a Mussoliniho Republika Salo sever) a Ezra Pound věřil v její možnou obrodu.
Jízda na jasanových lyžích v jupce po tetičce, ledové království a jiskřící sníh inspiruje Kateřinu Mandulovou ke skládání básní. Soubor těchto malých pokladů vydala v knize Jasanové básně v doprovodu s ilustracemi rumunské umělkyně jménem Ana Banica
Poezie nekompromisně upřímná, emocionálně intenzivní, místy protkaná šibeničním humorem. Drtivá většina básní je psaná volným veršem a rýmovaná sporadicky, což je paradoxně její výhoda: je mnohem přístupnější, než poezie obvykle bývá.
Malá Anička má starosti. Teta bude slavit narozeniny a Anička pro ni nemá dárek. Nakonec se rozhodne, že pro ni vymyslí básničku. Ale básnění je těžká věc a oslava se blíží.
Nová, v pořadí jedenáctá, knížka metafyzicko-existenciální poezie česko-americké exilové básnířky, žijící v současné době mezi Prahou a Bloomingtonem. Autorka má na svém kontě již kolem třiceti knih poezie, překladů a odborných publikací.
Výbor textů Jáchyma Topola z let 1980–1984, jehož základ tvoří básně z trojice samizdatových, tiskem nikdy nevydaných sbírek Eskymáckej pes (1982), Stěhovavá tvář (1983) a Noty pro podzimní bytost (1984).
Po výboru z lyrické tvorby Jaroslava Vrchlického
(1853–1912) představené svazkem Intimní lyrika (2000)
přináší Česká knižnice i soubor spisovatelových
nejvýznamnějších epických prací.
Antologie představuje poprvé v ucelené knižní podobě německy psanou poezii z Bukoviny. Tento východoevropský region s hlavním městem Černovicemi se ve dvacátém století stal svědkem řady dramatických dějinných zvratů.
Publikace vychází sice se zpožděním neuvěřitelných čtyřiceti sedmi let, nikoli však jako kritická edice archivních pramenů, ale jako „živá“ kniha žijícího autora.
