Kniha je autobiografií nejvýznamnějšího ruského medievalisty 20. století, v níž autor velmi kritickým způsobem mapuje ovzduší intelektuálního života v sovětském Rusku.
Chilský historik se ve své knize snaží vytvořit životopisný portrét generála Pinocheta bez apriorních ideologických východisek. Věnuje se represivní povaze režimu, ale také budování nové ekonomické struktury pod taktovkou mladých neoliberálních ekonomů.
Autor neotřelým způsobem vykládá úlohu Británie jako ostrovní námořní velmoci a mateřské země světového impéria za druhé světové války. První svazek končí evakuací britských expedičních sil z Dunkerku.
Autorka analyzuje příčiny ztroskotání výmarské demokracie na vnitropolitické, zahraničněpolitické, hospodářské a kulturní rovině od konce první světové války do jmenování Adolfa Hitlera říšským kancléřem v lednu 1933.
Autor přináší chronologicky řazený výklad dějin této sužované země. Esejisticky psaný text si všímá jak historických událostí a politického vývoje hlavně ve dvacátém století, tak i dalších aspektů: ekonomických, národnostních, kulturních.
Přehledná, abecedně řazená příručka srozumitelně vysvětluje jednotlivé historické události, státní útvary, ale i další historické jevy. Zaměřuje se hlavně na evropské dějiny, ale přináší i základní údaje z mimoevropské historie.
Dosud nepublikovaný text jednoho z nevýznamnějších českých historiků. Jedná se o původní, nedávno nalezenou verzi slavného díla Kniha o kosti, kterou napsal Josef Pekař roku 1909, dal ji vysázet a pak ji zdánlivě od základu přepracoval.
Kniha dává odpověď na otázku, proč se uprostřed všeobecného optimismu po vyhrané válce nad Francií 1763 začaly uvnitř americké společnosti vršit pocity nespokojenosti do té míry, že nakonec přivedly různorodý a rozdělený národ k ozbrojené vzpouře.
Sedmý díl "Velkých dějin zemí Koruny české" popisuje období od nástupu Habsburků na český trůn do počátku druhého českého stavovského povstání (1526-1617), jež je označováno za první století novověku.
Kniha se u nás poprvé soustavně zabývá analýzou různých českých a slovenských politických skupin, které se v průběhu druhé světové války dostaly do opozice vůči prezidentu Edvardu Benešovi a československé exilové vládě ve Velké Británii.
Z drobných esejů, zařazených do tohoto svazku, vystupuje trochu jiný Casanova, než je obecně znám: encyklopedicky vzdělaný soudce, žalobce, obhájce a svědek své doby a jejích lidí, včetně sebe, a také jednající filozof.
