Po obrovském úspěchu své komiksové adaptace Stokerova klasického románu Dracula se francouzský kreslíř Georges Bess (1947) vrhl na další monument světové fantastické a hororové prózy: na román Mary Shelleyové Frankenstein.
Komiksová detektivka z divadelního prostředí, kde není nouze o podezřelé. Hlavní hrdinka, divadelní kritička Dita Oulibská, má tak trochu styl slečny Marplové.
Od střetnutí Vaška s tajemným žhářem uběhlo čtrnáct dnů. Z nečekaného místa přichází informace o klíči s třemi propletenými rybami. Svět knižního fenoménu Prašina se rozrůstá v komiksové sérii s novými příběhy, novými hrdiny a novými záhadami.
Po Wolkerových Baladách a Kalinově Kšaftu se Lubomír Lichý rozhodl vzkřísit Maryčku Magdonovu a přiblížit tak básnickou tvorbu Petra Bezruče současníkům. Opět se rozhodl pro originální řešení a připravil alternativní komiks či výtvarný doprovod.
Jeruzalém, 11. dubna 1961. Začíná proces s Adolfem Eichmannem.
Referovat o něm má francouzská novinářka, kterou doprovází izraelský kolega. K nim se přidává Hannah Arendtová, třetí hlas komentující tuto významnou historickou událost. Z Jeruzaléma do
Ilustrované vydání Tyranie dává dílu další rozměr
a sílu. Renomovaná německo-americká ilustrátorka
Nora Krugová ho svým vynalézavým výtvarným
stylem mění ve vizuálně působivé zamyšlení.
Nick a Charlie jsou nejlepší kamarádi. Nick ví, že je Charlie gay, a Charlie si je jistý, že Nick není. Ale láska dovede překvapit a Nick tak přijde na spoustu věcí o svých přátelích, o své rodině a i o sobě samotném…
Morytát „Kšaft“ byl první baladou, kterou Kalina vydal na počátku čtyřicátých let, která se i přes výtky kritiků pro nevyzrálou formu stala velmi populární.
Kde se vlastně vzala kasta metabaronů a jak se dostali na planetu Marmola? Kde mají původ jejich nemilosrdné válečnické zvyky? Jak se poslední z metabaronů, bezejmenný, stal absolutním válečníkem a kde si opatřil svoje všemocné zbraně?
Komiksová kniha sleduje příběh parašutistů ze všech výsadků souvisejících s operací, která vedla k zabití Reinharda Heydricha, od jejich seskoku až po hrdinskou smrt.
Bessův Dracula, věrný v tématu a atmosféře
doby, umně zeštíhlený k lepší plynulosti děje
a k lepšímu využití vizuálních možností příběhu,
ale hlavně opatřený kresbou, která bere dech.