Pátá básnická knížka ostřílené českobudějovické autorky opět přináší úsporné verše „všedního dne“. Prožívání každodenní banality ústí do krátkých postřehů, úvah, vzpomínek či situačních záblesků, to vše je přitom zachyceno střídmou básnickou řečí.
Básnická skladba Sen z roku 1939 napsaná Vladimírem Holanem umělecky popisuje ponurou vizi temnoty a hrůzy zaživa pohřbeného města (nacisty okupované Prahy).
Poutavé obrázky Heleny Zmatlíkové provázejí leporelo plné písniček. Utíkej, Káčo!, Ovčáci čtveráci, Já do lesa nepojedu a další písničky, které by neměly chybět mezi prvními knížkami v dětské knihovničce.
Jediná sbírka poezie Jiřího Stránského obsahuje verše napsané převážně v padesátých letech, kdy byl autor vězněn v politických lágrech. Jeho verše jsou jedinečným svědectvím o deformovaném a surovém světě za ostnatými dráty.
Sbírka básní Houby z Yuggothu (Fungi from Yuggoth) je výjimečná kniha. Je to jediná známá Lovecraftova sbírka poezie. Kniha vychází dvojjazyčně, každou báseň doprovází ilustrace Františka Štorma.
Ve svém básnickém debutu se Petr Čechák (1990) ohlíží za dobou ne zas tak vzdálenou, kterou koneckonců každý tak trochu zná – konec studií, první pracovní zkušenosti, osamostatnění se od rodiny… Verše se tak stávají jakýmsi intimním dopisem či deník
Hilde Dominová (1909–2006) je jednou z velkých německy píšících básnířek židovského původu, kterým se po strašlivé zkušenosti holokaustu podařilo vrátit němčině platnost básnického jazyka.
