Antologie komentovaných překladů ze středověkého arabského súfijského písemnictví představuje tři jeho ústřední „žánry“: biografie velkých súfijských mistrů (tabaqát), slovníky odborného pojmosloví súfijů (istiláhát) a pojednání o mystické Cestě.
Tato kniha je věnována filosofii G. W. F. Hegela, nejdůležitějšího představitele německého idealismu, a vychází u příležitosti dvoustého výročí vydání Hegelova nejvýznamnějšího díla, Fenomenologie ducha.
Kniha je věnována problematice počátků, rozvoje a doktrinální podoby katarské herze. Autorem v ní detailním způsobem sleduje konstruování obrazu katara jako dualistického heretika inkvizitory 13. století.
Kniha obsahuje jednak nové vydání studie Znak a bytí z roku 1994, ve které se autor zamýšlí nad filosofií J. Derridy, a jednak dosud nepublikovanou studii zabývající se Derridovou kritikou Husserlova pojetí časovosti.
Dramaticky pojatý text, prokládaný odkazy na historické pozadí doby, podle nejnovějších bádání o životě tohoto vévody z Mantovy, poté jezuity, který zahynul při službě postižených morem.