Ve druhé polovině 18. století již policie neznamenala obecně řádnou správu země či obce jako v dřívějších stoletích, ale ani to ještě nebyl orgán dohlížející na pořádek a bezpečnost, jak ho známe dnes.
Publikace je určena všem příznivcům archeologie, a to bez rozdílu hloubky jejich zájmu. Naprostí laici získají základní představu o práci archeologů, pokročilejší zde naleznou rady a tipy, jak zálibu rozvíjet.
Sborník seznamuje s některými dosud nepublikovanými či málo známými bohemikálními památkami, jako je skvostně zdobený list antifonáře, který zakoupilo Metropolitní muzeum umění v New Yorku.
Kniha je ve světové historiografii prvním kompendiem základních informací o činnosti komunistických bezpečnostních složek ve střední a východní Evropě.
Kristina Pisánská (1364–1430), která se díky svému otci lékaři pohybovala několik let na pařížském francouzském královském dvoře, patří k prvním ženským intelektuálkám, jež ve svých literárních textech reflektovaly problematiku života žen.
Leviho příběh, jehož hrdinou je piemontský inkvizitor 18. století, představuje jedinečný pokus o vykreslení života venkovské raně novověké společnosti severní Itálie.
Pražské romancero je soubor 81 osmerkových kramářských listů z 16. století, tištěných převážně v kastilskému Burgosu, jež do Prahy přivezli v 17. století irští mniši. Do tohoto vydání bylo vybráno sto z původních romancí s různorodými tématy.
Autoři vás opět společně zvou na cestu. Tentokrát (až na výjimky) „jen“ na území hlavního města Prahy, jež je zdánlivě dopodrobna prozkoumané a popsané.
Kniha je nejvýznamnějším dílem Oty z Freisingu. Zahrnuje dějiny světa od stvoření, biblické a starověké období (zde čerpal ze starších autorů, např. Orosia, Jeronýma či Eusebia), které dovedl až do své současnosti.
Publikace přináší devatenáct studií, v nichž autor analyzoval problémy moderní české a částečně též světové historiografie v širokém časovém záběru od počátku 19. až na práh 21. století.
Tato ilustracemi bohatě dokumentovaná práce navazuje na systematicky sledovaná témata v autorových předchozích knihách – zejména Umění a myšlení a Vznik Evropy. Vychází u příležitosti autorova životního jubilea.
Autor pohlíží do historie města tentokrát skrze pomníky a pamětní desky v ulicích upomínající na významné osobnosti i dějinné události, ale rovněž o náhrobky na všech zdejších hřbitovech.
Deník Jiřího Sixty, vojáka c. k. armády a později legionáře v Rusku, je doslovný přepis jeho záznamů, které si zapisoval v letech 1914–1920. Popisuje v nich zážitky z bojů na ruské frontě v nenáviděné uniformě rakouského vojáka.
Kniha Purkmistrova dcera vznikla v rámci konceptu
„mikrohistorie“. Ozment si za hrdinku své knihy vybral
osud dcery purkmistra ze švábského Halle v Bádensko-
-Württembersku.
Anežka Šulová (1877-1954) patří k nejvýznamnějším sběratelům tradiční lidové slovesnosti na severozápadní Moravě a svou činností získala nadregionální význam.
Kniha, jež volně navazuje na autorovu úspěšnou „šlechtickou trilogii“, vypráví osudy potomků šesti českých šlechtických rodů, kteří se od roku 1989 opět aktivně účastní života české společnosti nebo se sem pravidelně vracejí.
Ambiciózní projekt místních učitelů pojednává o fenoménu "český Banát" v dosud nebývalé časové i tematické šíři a z hlediska rozličných aspektů. Českého čtenáře zaujme také u nás neobvyklé zpracování problematiky osídlení-kolonizace.