Monografie mapuje tvorbu významného představitele generace českých sochařů, která na uměleckou scénu vstoupila na začátku jednadvacátého století. Lukáš Rais (1975) jako základní materiál používá železo, staré cisterny, kovové stojany lamp aj.
Průvodce s mapami přináší to nejlepší ze Sicílie. Představí hlavní památky, muzea, romantická městečka, pláže, víno, sicilskou kuchyni, zmrzliny, festivaly, pozve vás do Palerma...
Seděl na holé zemi a sledoval šňůru prázdných vozů, které se valily kolem tábora. Vracely se od vlaků, které vezly jeho lidi do pekla známého jako Treblinka. Vozy se hřály v pozdně odpoledním slunci a pomalu se sunuly přes nekonečná pole.
Autor knihy studoval v letech 1975 až 1980 v Leningradě, dnešním Sankt Petěrburgu, v tehdejším Sovětském svazu. Tedy v normalizační době, kdy oficiální názory byly nějaké a skutečnost odlišná.
Jméno Huga Vavrečky (1880–1952), novináře, diplomata, ředitele firmy Baťa, ministra
propagandy a dědečka bratrů Havlových, zaznívá v české historiografii spíše okrajově.
Ivan Michajlovič Majskij byl v letech 1932–1943 sovětským velvyslancem ve Velké Británii. V dobách, kdy bylo (nejen) pro sovětské diplomaty krajně nebezpečné vést si osobní deník, přestavují jeho zápisky ojedinělou výjimku.
