Jméno Huga Vavrečky (1880–1952), novináře, diplomata, ředitele firmy Baťa, ministra
propagandy a dědečka bratrů Havlových, zaznívá v české historiografii spíše okrajově.
Tato publikace se zejména na základě orálněhistorických rozhovorů snaží porozumět různým cestám, které dovedly zpovídané vědkyně a vědce k akademické dráze.
Monografie se snaží čtenáři přiblížit život významného pokračovatele rodu, ale též vědce, intelektuála a autora, který se pohyboval v několika různých, zdánlivě nesourodých prostředích, na pomezí oficiální a neoficiální sféry.
