Jana Wohlmuth Markupová - Soukromá válka Huga ...
Skladem
Soukromá válka Huga Vavrečky: Mikrohistorie z rozhraní soudobých dějin (1945-1952)
Nakladatel: Karolinum
2022
297
False
1
127
2
4
24
509035
0
Do oblíbených
Přihlašte se nebo registrujte a přidejte si zboží do oblíbených.
297 Kč
běžná cena 330 Kč
Anotace
Jméno Huga Vavrečky (1880–1952), novináře, diplomata, ředitele firmy Baťa, ministra
propagandy a dědečka bratrů Havlových, zaznívá v české historiografii spíše okrajově.
Jemu samotnému byla pozornost věnována doposud jen sporadicky, přímo posledním
letům jeho života pak vůbec. Právě ony přitom patří k těm, které kladou nejvíce otázek
a přinášejí nejméně očekávatelné odpovědi.
Tato kniha proto čtenáři nejprve nabízí stručné představení Vavrečkova života do roku 1945, shrnuje hlavní oblasti jeho působení a ukazuje jeho životní priority a postoje, které se naplno projevily v hlavním zkoumaném období 1945–52, kdy se Vavrečka musel – stejně jako další členové bývalé prvorepublikové a zčásti i protektorátní elity – vyrovnávat s problémy, které z jeho před/válečné činnosti plynuly.
Autorka detailně sleduje Vavrečkovu adaptaci na měnící se společenské podmínky i jeho postavení v nich a předestírá až detektivní pátrání po různorodých strategiích jednání i vyjednávání, které volil tehdy, čelil-li například nařčením z kolaborace. Hledá také odpovědi na otázky, co si Vavrečka o světě kolem sebe myslel a jak si představoval (nejen svou) budoucnost.
Tato kniha proto čtenáři nejprve nabízí stručné představení Vavrečkova života do roku 1945, shrnuje hlavní oblasti jeho působení a ukazuje jeho životní priority a postoje, které se naplno projevily v hlavním zkoumaném období 1945–52, kdy se Vavrečka musel – stejně jako další členové bývalé prvorepublikové a zčásti i protektorátní elity – vyrovnávat s problémy, které z jeho před/válečné činnosti plynuly.
Autorka detailně sleduje Vavrečkovu adaptaci na měnící se společenské podmínky i jeho postavení v nich a předestírá až detektivní pátrání po různorodých strategiích jednání i vyjednávání, které volil tehdy, čelil-li například nařčením z kolaborace. Hledá také odpovědi na otázky, co si Vavrečka o světě kolem sebe myslel a jak si představoval (nejen svou) budoucnost.
Jméno Huga Vavrečky (1880–1952), novináře, diplomata, ředitele firmy Baťa, ministra propagandy a dědečka bratrů Havlových, zaznívá v české historiografii spíše okrajově. Jemu samotnému byla pozornost věnována doposud jen sporadicky, přímo posledním letům jeho života pak vůbec. Právě ony přitom patří k těm, které kladou nejvíce otázek a
...