Třetí díl moderně pojednané, bohatě ilustrované encyklopedie, která vyplňuje bílé místo v nabídce odborné a populárně naučné literatury zaměřené na sídla nižší šlechty.
Objevte architekturu, sochy i obrazy a poznejte svět umělkyň a umělců, objednavatelek a objednavatelů, kteří rozhodovali o podobě umění na Moravě od dob Věstonické venuše až po naši současnost.
Na současné výtvarné scéně lze najít jen málo autorů, kteří zůstávají věrní jednomu a navíc tak tradičnímu námětu – portrétu, jak to již přes dvacet let činí Ivana Štenclová.
Seznámíte se se základními i složitějšími technikami tkaní, jako jsou plátnová a rypsová vazba, ručně vázaná uzlíková technika, gobelínové tkaní a další, s jejich využitím u módních a bytových textilií.
Jaký význam mají sbírky zaniklých českých stranických muzeí a proč se jimi i dnes zabývat? Neklademe si za cíl obsáhnout komplexní dějiny těchto institucí a jejich sbírek, ale spíše rozšířit společný diskurz o zaniklých ideologických muzeích.
Specifické poměry v totalitním Československu zrodily kvalitativně novou střední třídu, lišící se od střední třídy první republiky, která pro nás zůstává symbolem prosperující moderní demokracie.
Teoretik Karel Teige ve dvacátých letech minulého století použil slovní metaforu „divadlo ulice“ pro pulzující, dynamický vizuálně-akustický děj, který se tou dobou odehrával v centrech větších měst.
Výpravná, bezmála dvousetstránková monografie grafičky, ilustrátorky, literární autorky a vysokoškolské pedagožky Lucie Raškovové, která patří k předním výtvarnicím střední generace.
Každá éra má svůj mýtus. Mýtus dneška je však specifický. Zdá se, že společnost dosáhla bodu nula, konce dějin. Všechny příběhy na velkém plátně jako by vyprávěly o možném vytržení z tohoto „žili šťastně až do smrti“.
V pozdní modernitě se požadavek tvořivosti a originality, spojené s vytvářením něčeho nového – požadavek vyhrazený do té doby zejména umění – stal čímsi všeobecně vyžadovaným.
Kniha Spekulativní ruinologie: Interpretace jako způsob přežití je prvním knižním projektem Class of Interpretation založeném Borisem Ondreičkou a Václavem Janoščíkem, momentálně se zázemím na Akademii výtvarných umění v Praze.
Publikace přibližuje historický kontext výroby jazzových kytar na západě Čech, představuje životní osudy nejvýznamnějších výrobců a prezentuje průřez jejich produkcí z let 1932-1965.
Do fotografií Jaromíra Rollerova se promítají krajiny, města, konformní i bohémská místa, budovy, cesty a ulice spolu s rozličnými lidmi a jejich posláním.
