Nejprodávanější tituly v roce 2022
moderní dějiny

Přední popularizátor vědy Karel Pacner přiblížil v monumentální encyklopedické knize českému čtenáři skutečné hybatele dějin, tedy vědce a objevitele a zároveň srozumitelně vyložil samotnou podstatu objevů, mezí než patří defibrilátor, nanotechnologie, internet, transplantace či balistické rakety.

Události zachytil vlastním pohledem ve svém deníku Ladislav Preininger, který si po celou dobu psal, a nabízí nám tak pohled na tuto dobu očima přímého účastníka.

Unikátní publikace přehledně a uceleně mapující vývoj reformního procesu v období pražského jara, průběh srpnové sovětské okupace i začátek normalizace v Československu v roce 1968.

Rozvědčík, autorský komiks Marty Morice, odhaluje zákulisí velkých historických událostí. Hlavní hrdina se podílel jako mediátor na procesu zakončení bojů ve Vietnamu a na přípravě schůzky prezidenta Johnsona a premiéra Kosygina v roce 1967.

Kniha je první souhrnnou syntézou dějin Církve československé (husitské) v období druhé republiky a nacistické okupace. Primárně se zaměřuje na perzekuci a rezistenci tohoto po římskokatolické církvi druhého nejpočetnějšího církevního společenství...

Using an innovative approach, these 13 comic strips narrate the destinies of people who in the battle against totalitarian power either morally triumph or succumb to their weaknesses.

Monografie, sepsaná k příležitosti 25. výročí sametové revoluce, sleduje fáze „komunistického experimentu“ na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v širším historickém kontextu.

Mezi prvními oceněnými účastníky třetího odboje byl Milan Kubes, známý pod přezdívkou Plukovník. Tento exulant, novinář, redaktor, překladatel a organizátor významně přispěl k boji za svobodu a demokracii v naší zemi.

Kniha na základě důkladného pramenného výzkumu a studia dobového tisku a také domácí i zahraniční literatury přináší nové pohledy na mnohé aspekty a také některé aktéry zdánlivě tak dobře známých československo-jugoslávských vztahů.

Když opouštěly v lednu roku 1826 španělské oddíly svoji poslední pevnost na americkém kontinentě, zůstaly Španělsku na západní hemisféře dvě kolonie – Kuba a Portoriko. Důležitější byla Kuba, jíž Madrid také věnoval větší pozornost.