Nová publikace přibližuje organizační formy lidského sdružovacího procesu v dějinném vývoji. Poukazuje na vývojové pohyby a společenské jevy, které provázejí vývoj lidstva.
Média dnes doslova hýbou společností. Víte, jak se v nich orientovat? Kdo vlastní české sdělovací prostředky a jak se to odráží v jejich obsahu? Tušíte, co se odehrává v novinářském světě a kdo, jak a proč pro vás zprávy tvoří?
Publikace je v českém prostředí prvním uceleným pohledem na řadu faktorů, které ovlivňují situaci novinářů a novinářek a spolupodílejí se tak i na genderové diskriminaci v profesi.
Publikace je komplexní národohospodářskou analýzou celého čtvrtého pilíře transformace národního hospodářství ČR (tj. liberalizace vlastnických práv) v období 1989–2015.
Publikace poutavě a uceleně představuje jednu z nejtemnějších kapitol moderních světových dějin: likvidaci osmanských Arménů – aghet – mladotureckou diktaturou.
Kniha se pokouší o obohacení pojmu societální komunity o aspekty právního řádu, popis role konfliktů a integrační funkce politické kultury v liberálně demokratické společnosti.
Kniha nabízí nový pohled na zkoumání korupce a odhalování podvodů. Autoři ukazují na korupci jako komplexní sociální jev, který je možné zkoumat z různých interdisciplinárních pohledů.
The methodology of science is of a crucial importance for the building of science as a whole as well as for the forming of the different scientific branches.
Myšlení a působení Tomáše G. Masaryka je v české (i odborné) veřejnosti většinou chápáno jen v jejich dimenzi filosofické a politické. Menší pozornost se věnuje náboženské komponentě Masarykova myšlení.
Z jakých představ o mezinárodní identitě a roli Británie a o jejích vztazích s Evropou a Spojenými státy vycházela britská zahraniční politika v turbulentní éře Tonyho Blaira a Gordona Browna?
Monografie „Sociální marketingové kampaně v Česku IV. Ochrana životního prostředí“ mapuje kampaně, které byly na toto téma vytvořeny a realizovány na území České republiky od roku 1990 až do současnosti.
Naše životy se za posledních dvacet let díky technologiím změnily k nepoznání. Jak budeme žít v roce 2036? Dvacet předních osobností se v unikátním souboru textů zamýšlí nad budoucností svých oborů i naší společnosti.
Jaký smysl má umění? Proč by společnost měla podporovat tvorbu a recepci uměleckých děl? Tyto dávné otázky filozofů dnes častěji zaznívají z vědeckých pozic.
Autor ve své knize odkrývá psychologii vkusu a fungování kulturních trhů, které nenápadně utvářejí naše životy. Boří sentimentální showbyznysové mýty o tvorbě hitů a ukazuje, že kvalita samotná k úspěchu nestačí.
Monografie se snaží čtenáři přiblížit život významného pokračovatele rodu, ale též vědce, intelektuála a autora, který se pohyboval v několika různých, zdánlivě nesourodých prostředích, na pomezí oficiální a neoficiální sféry.