Nejen na otázky, jaké bylo skutečné pozadí vykonaného činu a proč musel zmizet z dějin, aniž by byl jak nacistickým, tak i komunistickým režimem sebeméně propagandisticky využit, se pokouší odpovědět tato kniha.
V archivech na historickém území Čech je uloženo téměř dvě stě iluminovaných rukopisů, počítaje v to i památky, které jsou zde pouze deponovány, ale jsou majetkem jiných subjektů, zejména církevních.
Komentovaná a historickým úvodem doprovozená edice deníků volyňské Češky Dobromily Šebestové. Ve svých zápiscích zachycuje dobu před 2. světovou válkou, ale především válečné události ve Svobodově armádě. Obrazovou přílohu tvoří dobové fotografie.
Korespondence dvou klíčových osobností naší osvícenské vědy a rané fáze národního obrození je přímým svědectvím utváření národního vědomí a rozvoje vědeckého života v poslední třetině 18. století v českých zemích.
Zvolání „Panenko Skákavá“ je všeobecně rozšířená fráze, která byla po dlouhou dobu bez zjevného vztahu k dnes již zaniklé obci Skoky u Žlutic. Situace se změnila v roce 2006.
Kniha Pašeráci knih se opírá o rozsáhlý průzkum archivních materiálů a vzpomínky pamětníků. Popisuje téměř neuvěřitelnou historii čtyřicítky vězňů z vilenského ghetta, kteří zachránili tisíce vzácných židovských knih a rukopisů ...
V roce 1968 se Semily staly jedním z důležitých míst společenského dění, proslavené články Ludvíka Vaculíka. Za doby normalizace si tehdejší události vysloužily jednoznačný odsudek a byly někdy označovány jako plíživá kontrarevoluce.
Ve dvacátých a třicátých letech 20. století masivně vstoupil do veřejného prostoru měst, městeček a vesnic českých zemí nový typ memoriálních staveb – pomníky připomínající oběti první světové války.
Pražské romancero je soubor 81 osmerkových kramářských listů z 16. století, tištěných převážně v kastilskému Burgosu, jež do Prahy přivezli v 17. století irští mniši. Do tohoto vydání bylo vybráno sto z původních romancí s různorodými tématy.
Odborná publikace představuje Slavětínský oltář - významnou středověkou malířskou památku ze sbírek Národního muzea. Jedná se o vůbec nejstarší dochovaný utrakvistický oltář v Čechách.
Book „The Vedute of Prague“ describes the development of Prague cityscape in the period of last 5 centuries and emphasizes future possible scenarios how the city composition could be continuously developed in the 21st century.
Téma zdánlivé smrti, jejíž možnost děsila naše předky ještě v první půli minulého století, téma, jímž se historiografie na západ od našich hranic zaobírá už delší dobu, rezonovala zatím jen slabě v prostředí české historiografie.
Publikace se zabývá otázkou vývoje keramické produkce na jižní Moravě, se zaměřením na oblast dolního Podyjí, v době od zániku Velkomoravské říše až do počátku vrcholného středověku.