Mariánský příkop, jak říká autor básnické sbírky stejného názvu Michal Matzenauer, je pro něj asi nejtajemnější místo na zemi. V mládí používal tuto tajemnost často ve svých obrazech. Nyní se k tomuto symbolu vrátil a zpracoval ho v básních.
Slovo penumbra znamená polostín nebo světlejší část sluneční skvrny. Neurčité teritorium mezi temnotou a plným světlem. Označuje se jím někdy také šedá zóna, přechodové území, nejzazší okraj okraje.
Biligvní vydání zahrnuje asi polovinu Ausoniova díla tak, aby obsáhl všechny polohy: něžně milostné, lyricky krajinopisné, uctivě vzpomínkově elegické, křesťansky zbožné i politicky devótní.
Za co přesně se autor omlouvá? Za svoji životní bezradnost, kterou umí prodat jako nikdo jiný? Brilantní smysl pro rytmus? Nebo za to, že vás urazil? Že vám přebral holku? Že na rozdíl od vás ví, co je to aliterace?
Samá voda. Samá voda. Přihořívá… Samá studna. Samá studna. Co k tomu se hodí dál vlastně napsat? I ve vyschlých studnách zůstává otisk hladiny, která tam bývala, a v ní se se pořád odráží svět nad ní, včetně nebe a tváře ...
Richard Müller je nielen vďaka svojej postave velikánom česko-slovenskej populárnej hudby. Jeho autorská tvorba je do značnej miery a v rôznych podobách spojená so slovom a práve jednu z týchto podôb má predstaviť kniha Müllerových piesňových textov.
Milí rodiče, prarodiče a všichni kamarádi dětí! Usínání a buzení jsou důležité chvilky. Když usínáme nebo vstáváme se špatnou náladou, promítne se to do našich nocí i dnů. Hodí se mít pro tyto situace malé rituály.
Básně a písňové texty z let 1967 – 2017, obsažené v této knize jsou výborem z celoživotní tvorby Zdeňka Šimanovského. Některé z nich jsou zde otištěny poprvé, jiné byly již dříve publikovány ve sbornících, časopisech a různých výborech.
Druhá kniha Zlatou stuhou ověnčených a na prestižní cenu Czech Grand Design nominovaných Jino tajů opic je zde – a dotváří tak komplexní opičí atlas, opět včetně opičí abecedy, kterou si děti mohou rozstříhat a tvořit z ní své texty.
Ukrajinský básník Váno Krueger (1986) je první známý nekrokomunista v naší galaxii. Čtenáře sevře do pařátů a odnese ho do Krasnokruegersku, města rudých stínů, kde komunistická mytologie vzkvétá tak, jako by se Velký říjen odehrál loni.
Lukáš Pavlásek se ve své nové knize Racek a moře představí v nečekané poloze
romantického básníka a pozorovatele. Na svých cestách za prací komika si fotí svět
kolem sebe a hlavně píše básně.
Písničky, říkadla, koledy a další perly lidové slovesnosti včetně tradičních her nás provází jarem od prvních sněženek přes velikonoční svátky až po svátek sv. Jana. Ilustrace Jan Kudláček.
Kniha Vysoká hra – mýtus nenávratného, jejímiž editory jsou Jakub Hlaváček a Miloslav Topinka, navazuje na předchozí kompletní knižní vydání všech čtyř čísel časopisu Le Grand Jeu / Vysoká hra v českém překladu (Malvern, 2017).
Jízda na jasanových lyžích v jupce po tetičce, ledové království a jiskřící sníh inspiruje Kateřinu Mandulovou ke skládání básní. Soubor těchto malých pokladů vydala v knize Jasanové básně v doprovodu s ilustracemi rumunské umělkyně jménem Ana Banica
