Monografie zodpovídá otázku, do jaké míry (a zda vůbec) se podíleli představení městských cechů – cechmistři, na politickém a správním životě pražských měst v 16.–18. století. Kniha je rozdělena do dvou částí – textové a přehledové (tabulky).
Skutečné příběhy několika šumavských převaděčů. V knize sice vystupují též věhlasní a slavní převaděči jako Josef Hasil či Kilian Nowotny, hlavními postavami knihy jsou však jiné osoby – příslušníci převaděčské skupiny, která se utvořila krátce po ú
Publikace se zabývá problematikou žen v československých
vojenských jednotkách v SSSR (1942–1945), které
působily především ve zdravotní službě, u spojařů,
jako administrativní pracovnice a jako protiletadlové
dělostřelkyně.
Cílem autorského kolektivu bylo zjišťovat, jak je obraz konvertity a konverze utvářen v různých typech textových a vizuálních pramenů, u různých vyznání, v různých sociálních skupinách a profesích...
Kniha se opírá o archivní výzkum aktivity poslankyň v Národním shromáždění, věnuje se ale i ženám v ÚV KSČ a ve vládě a také nastiňuje širší historický, sociologický a ideologický kontext postavení žen v politice i v každodenním životě.
Autor na základě rozsáhlého výzkumu v archivech několika zemí a komunikace s očitými svědky holokaustu předkládá drtivou zprávu o spletité cestě informací o táboru Auschwitz na Západ a o tom, jak na ně Západ reagoval, či přesněji řečeno nereagoval.
Území mezi Kutnou Horou, Prahou a Plzní přispělo ke vzniku evropské geologie. Při pohledu na tuto oblast jsme překvapeni desítkami přírodních pravěkých i historických lokalit, které zaznamenávají mezníky biologického i civilizačního vývoje.
Historik Petr Koura ve své knize popisuje, jak se československá společnost po roce 1945 vyrovnávala s nacistickou okupací, jak byly klíčové události protektorátu v jednotlivých poválečných dekádách připomínány, ale i zkreslovány.
