Nejprodávanější knihy v roce 2022
společenské vědy

Dienstbier a Havel směle zamířili do svobodného světa a kolem sebe přitom měli statisíce sovětských vojáků!

Psycholožka Sylvia Brinton Perera ve své knize ukazuje, jak mohou dnes ženy znovu nalézt potlačené aspekty archetypického ženství a vydat se tak na cestu k vnitřní svobodě a celistvosti.

Značná část jednání raně novověkého člověka měla symbolický význam. Projevoval se v každodenním životě jedince, mnohem zřetelněji se však dostával ke slovu ve výjimečných slavnostních okamžicích, k nimž patřily především mocenské rituály.

Sociální práce patří v současnosti k progresivně se rozvíjejícím vědním disciplínám a pomáhajícím profesím.

Dialog Karla Hvížďaly, novináře-zvědavce z Prahy, s Jiřím Přibáněm, právním filosofem z britského Cardiffu, nad uzlovými body naší historie, ku příležitosti 100. výročí republiky, v širokém teritoriálním i časovém kontextu od 9. do 21. století.

Kniha současného amerického politického teoretika Iana Shapira je věnována zkoumání legitimity politické moci.

Douglas Murray brilantně líčí příběh masové imigrace do Evropy – její počátky v poválečném nedostatku pracovní síly, její zintenzivnění při slučování rodin a konečně humanitární ospravedlňování otevřených hranic.

Kniha přináší komplexní analýzu politické scény meziválečného Československa, především procesů spjatých s prezidentským nástupnictvím. Její předností je, že vychází z důkladného studia archivů a k faktům přistupuje nezaujatě a kriticky.

Známý sociolog Zygmunt Bauman (1925 – 2017) se ve své poslední knize věnuje tématu uprchlické krize. Na pozadí současné situace analyzuje původ a dopady morání paniky, ukazuje, jak politici zneužívají strachu obyvatel.

Pérák je zřejmě nejslavnější českou mytickou postavou 20. století. Tento legendární fantom druhé světové války bývá popisován jako hrdina skákající po nočních střechách pomocí ocelových per připevněných na nohou a bojující proti nacistům.

Předložená kniha, kterou lze chápat jako příspěvěk k analýze fyziognomie současné (digitální) kultury a společnosti, se zaměřuje na dvě oblasti: na „novost“ digitálních technologií a na vyjasnění teze o pojetí média jako extenze.

Autor v historických souvislostech pojednává o tradičních hodnotových a duchovních aspektech lidského bytí v kontrastu se změnami, které přináší současná globalizačně konzumní civilizace.

Pád Berlínské zdi v roce 1989 dal vzniknout experimentu obrovských rozměrů. Tento experiment ovlivnil celou Evropu: národy, které do té doby tvořily východní blok, byly přetvořeny, aby vyhovovaly západnímu neoliberálnímu systému.

Psychologie davu je jedním ze slavných děl citovaných v učebnicích psychologie i dalších společenských věd. Le Bon svou koncepci davu vybudoval v souvislosti s chováním davu během francouzské revoluce.

Z lepšího nahlížení do budoucnosti by měl prospěch každý, ať už jde o nákup akcií, sestavování politických opatření, uvádění nového produktu na trh, nebo jen plánování jídelníčku dopředu. Lidé však obecně předpovídají budoucnost velice špatně.

Jednotlivé knihy byly pro Kvadrivium aktualizovány, doplněny o řadu nových kapitol, tabulek a přehledů a propojeny odkazovým aparátem.

Kniha usiluje o upevnění a prohloubení znalostí o mezinárodních organizacích v českém prostředí. Klade si dva základní cíle. Její první cíl spočívá v předložení komplexního a podrobného obecného rozboru mezinárodních organizací.

Na Zemi žije a živoří sedm miliard lidí a neustále se rodí další. Kolik jich ještě planeta dokáže uživit? Podle všeho by kritickou hranicí mohlo být deset miliard Pozemšťanů. Současně neustále ubývá rostlinných a živočišných druhů ....

Antologie je tematicky členěna do čtyř oddílů (Paměť a společnost, Paměť a trauma, Paměť a mediální perspektiva, Politika paměti) a uzavírá ji záznam diskuse významných vědců pod názvem Roztříštěnost a spása.

Publikace se zabývá kulturní charakteristikou Koreje, korejského národa a podnikatelským prostředím v této zemi. Pomocí ní budeme moci lépe pochopit rozdíly mezi kulturou Západu a korejskou kulturou.