Kniha prezentuje jazykovědné poznatky z prehistorie češtiny na pozadí historických i archeologických zjištění a propojuje takto období praslovanské s obdobím, kdy vzniká čeština jako samostatný jazyk.
V šedesátých letech minulého století uskutečnili čeští ukrajinisté desítky terénních expedic do oblasti východního Slovenska, obývané ukrajinským rusínským etnikem.
Publikace vysvětluje jak základní teoretická a metodologická východiska kognitivní a kulturní lingvistiky, tak konkrétní možnosti jejich využití v souvislosti s češtinou a bohemistikou.
Monografie zásadním způsobem přispívá k poznání češtiny 16.–18. století; doplňuje dosavadní poznatky o nové informace a koriguje některé starší soudy, například o tzv. jazykovém úpadku, neprávem přisuzovaném barokní češtině.
Kniha Jak je důležité míti styl. Pocta Janě Hoffmannové vychází u příležitosti životního jubilea prof. PhDr. Jany Hoffmannové, DrSc., přední osobnosti naší i zahraniční jazykovědy.
S několikaletým odstupem od vydání skloňovací a stupňovací části dostává odborná veřejnost do rukou druhý díl historické mluvnice lužické srbštiny. První polovina svazku – časování – se opírá o standardní pomůcky lužickosrbské diachronie.
Kniha uznávaného jazykovědce PhDr. Jozefa Genzora nabízí přehled téměř 2 000 jazyků všech kontinentů a je určena nejen zájemcům o lingvistickou antropologii, ale i pro všechny obdivovatele rozmanitosti našeho světa.
Kniha obsahuje deset rozhovorů s předními českými jazykovědci nejrůznějších zaměření (s F. Danešem, E. Hajičovou, P. Jančákem, M. Komárkem, I. Nebeskou, B. Palkem, J. Povejšilem, M. Těšitelovou, O. Uličným a R. Večerkou).
Autorka se v této práci z oblasti etnolingvistiky, disciplíny zaměřené na vztah jazyka a kultury, zabývá rekonstrukcí obrazu (stereotypu) ženy v češtině, tj. odhalováním struktury stereotypových charakteristik v jazyce a kultuře spojovaných se ženou.
V předkládaném svazku autorky a autoři navazují na knihu Horizonty kognitivně-kulturní lingvistiky. Schémata a stereotypy v mluvených a znakových jazycích (2017).
Etnolingvistika bývá nejčastěji charakterizována jako věda zabývající se vztahem jazyka a kultury. Kniha Magie slova a textu přibližuje českému čtenáři bádání moskevské etnolingvistické školy a jejího hlavního představitele Nikity Iljiče Tolstého.
Předkládanou monografii lze číst jako úvod do hlavních témat Benvenistovy lingvistiky a do poetiky Henriho Meschonnika (1932-2009) a Gérarda Dessonse (* 1949), dvou nejvýznamnějších Benvenistových interpretů na poli literární teorie.
