Nejprodávanější knihy v roce 2022
společenské vědy

Kniha Karolíny Pauknerové odhaluje variabilitu způsobů, jak se paměť stává součástí krajiny, sedimentuje v ní, reprodukuje se i mizí.

Kniha zahrnuje sedm esejí sepsaných autory z univerzit v Německu a Švýcarsku, kteří usilují o hlubší výklad některých zavedených náhledů na předmět svého zájmu, jímž je výchova, vzdělávání, škola, učitelé, žáci, vyučování a učení.

Druhé rozšířené vydání úspěšné knihy rozhovorů s Pavlem Šafrem o současné politické situaci v Česku se soustředí na téma „jak z toho ven“.

Monografie pojednává o jedné z nejpozoruhodnějších vokálních kompozic české hudby, jejímž jediným tématem a zároveň jedinou hudební matérií je nejstarší česká lidová duchovní píseň Hospodine, pomiluj ny.

Kniha je úvahou o osudech dvou mimořádných vynálezů lidstva: státu a jeho právu. Zahrnuje zejména úvahy o některých příčinách závažné krize, v níž se nejdokonalejší organizace lidské společnosti ocitla, a vizi dalšího vývoje.

Kniha nabízí jedinečný pohled na financování politiky, zejména politických stran a volebních kampaní v ČR, a to od počátku 90. let až po současnost.

V médiích se objevuje řada názorů na islámskou doktrínu, ale žádná fakta. Nikdo totiž nestuduje základní zdroj informací o skutečné povaze islámu - Mohameda a Alláha.

Pracovní listy obsahují ucelený záběr aktivizace osob nad 65 let – rébusy, procvičování smyslových vjemů, komunikace a paměti a cvičení.

Oslavují je básníci, opěvují zpěváci, zobrazovali je pravěcí lovci i výtvarníci avantgardních směrů.

Na základě důkladného studia značného množství archivních materiálů autoři sestavili vyčerpávající přehled působení Státní bezpečnosti v největší jihoamerické zemi.

Pandemie COVID-19 může být odrazovým můstkem pro rychlé změny potřebné k řešení klimatické krize. Autoři předkládají přesvědčivé argumenty, proč musíme jednat ihned a od základů změnit všechny systémy, které jsou pilíři dnešní civilizace a ekonomiky.

Sociální teorie Joase a Knöbla se zaměřuje na sociální resp. sociologickou teorii druhé poloviny 20. století. Němečtí autoři zvolili formu podání látky, která je vhodná pro studentky a studenty sociologie a ostatních sociálněvědních oborů.

Práce se zabývá novými trendy ve výzkumu politických stran, tedy proměnami stranických systémů a posuny v chápání a fungování politických stran a stranictví.

Hledání odpovědi na otázku: Jak vznikl život?

Výsledek britského referenda v červnu 2016 znamenal pro Evropskou unii silný otřes. Nemyslitelné se stalo skutkem: Unie měla poprvé v historii přijít o jeden členský stát, a to navíc stát klíčový.

Jak bude vypadat svět po koronavirové pandemii? A nežijeme v něm již nějakou dobu? Neučinila pandemie jen zřejmějšími dlouhodobé trendy? Jak by se měly na ekonomickou krizi v době deglobalizace připravit národní státy a jak Evropská unie?

Studie o novém uspořádání globálního světa po rozpadu polárního světa studené války. O nových mimostátních činitelích formujících světovou poltiku, o novém způsobu válčení a nové konfliktualitě, která se vyznačuje asymetrií a deteritorializací.

Domobrany – je to zbytečný výmysl nové doby nebo úspěšně fungovaly již v minulosti? Existují také v jiných evropských i mimoevropských zemích uskupení domobraneckého nebo miličního typu?

Z úvodu autora: "Byli jsme mladí, a už nejsme. Ledacos nás bolí, a pokud ne sami na sobě, tak na svých vrstevnících vidíme, že stárnutí je proces, který nelze zastavit."