Básnická sbírka Zdeňka Křenka vznikla v letech 2018 – 2021, po delší odmlce. Jde o bilanční výpověď, ve které se autor nebojí vracet se svou poezií ke starým pravdám a citům a dávat jim svůj vlastní, autentický, osobní obsah.
Básnická sbírka "Do smrti nejdelší" obsahuje výběr bezmála šedesáti textů z pěti posledních Dědečkových CD. Jsou tam tedy i ty syrově milostné z CD Prší nám do campari, i nejnovější ostré protestsongy z poslední desky Nebudu bydlet v Québecu.
Sbírka Firemní návrh na dabing opět představuje básně, jejichž kompaktní struktura má charakter rezonance a dává vznikat různočtení textů, čímž uniká jednoznačnému hodnocení a formálnímu uchopení.
Druhá kniha básnířky Andrey Vatulíkové (1984) přichází jedenáct let po výrazném debutu Ona je ten tragický typ... Neobsahuje tak pouze úzký výběr textů, jakýsi creme de la creme, ale bohatý a velkorysý výbor z tvorby za více než deset let.
Ještě se musíme naučit milovat ticho a tmu je třetí řadovou sbírkou libereckého básníka Jana Vozky, autora, který se snaží jít za samotný příběh, je to vyprávění o nás, ale už jakoby bez nás.
Tato sbírka básní vznikla neplánovaně z touhy po naději, vděčnosti za lásku všeho druhu, hledání světlých chvilek a potřeby nadsázky v náročných časech. Do této osobní a láskyplné poezie je vložena spousta energie, kterou bych ráda poslala dál.
Knížku napsal čtenářům pro radost český autor píšící pod pseudonymem Děda Kamil. Najdete zde úsměvné verše, textíky a ilustrace, které autor věnuje jak návštěvníkům českých a moravských hospod, tak i účastníkům veselých domácích setkávání.
Básnická sbírka brněského výtvarníka. ---------- V pokoji Sedím na židli znenadání se nakloní stěny obnaží se střešní trámy nad stropem Otevře se díra světla
V nové básnířčině sbírce se vedle pro ni příznačných motivů přírody a lidské každodennosti objevují v celé svojí podivuhodné jedinečnosti také ohlasy aktuálního fenoménu izolace jedince, umocněné fatálním děním spojeným s pandemií covidu-19.
Básnická prvotina Luz adentro Zdeňky Pospíšilové je návratem k původním krajinám a slovům, která dokážou obsáhnout něhu, rozechvělost a tíhu, nejen tu vlastní, ale i tu sdílenou a předávanou.
Měsíc tak pošetile modrý navazuje na nedávnou autorčinu sbírku Děravý testament. Vnitřně propojené verše procházejí různými krajinami a dramaty života – jako by básnířka šla znovu svou cestou a přitom výrazně prohlubovala vlastní stopy.
Jan Nebeský alias Jan z Wojkowicz byl mistrem podmanivých nálad znějící „hudbou podjeseně“ a vonící chladivým vzduchem „nejtesknějších navečerů“. Jeho verše promlouvají půvabem zapomenutých a znovu nalézaných věcí.
Básně ve sbírce Někoho mi připomínáš, označené rokem vzniku, jsou dosud nepublikované. Narazil jsem na ně náhodou ve svých rukopisech. Setkal jsem se tak sám se sebou, asi o třicet let mladším. A připadá mi, že si celkem rozumíme.
Dvacet pět fotografií a dvacet pět básní, které v sobě skrývají trochu bolesti, lásky, touhy i humoru.
Černobílé fotografie Jindřišky Netrestové promlouvají k básnířce Heleně Niklausové a vyvolávají v její hlavě obrazy, které taví do slov.
Znalci poezie vědí, že Alois Marhoul patří k vtipným básníkům. Málokdo umí, tak jako on, svými verši hluboce zasáhnout duši a srdce - a zároveň pobavit. V nové sbírce ovšem přibyl do autorovy tvorby i nový, osudovější tón.
