Autor, přední teoretický fyzik, spolutvůrce smyčkové kvantové gravitace, ale také výtečný spisovatel, se ve své nejnovější knize zabývá tajemstvím času, možná vůbec největší záhadou světa.
Jak chodidlo ovlivňuje páteř? Co je to meniskus? Co vlastně znamená výhřez ploténky a jak k němu dochází? A proč to, co bolí, nemusí nutně být to, s čím má tělo problém? Kniha nabízí odpovědi na tyto a mnohé další otázky.
Průkopnické studie a výzkumy, účinnost diet nebo důležitost pohybu – evoluční antropolog Herman Pontzer boří ustálené mýty a ukazuje, jak doopravdy funguje lidský metabolismus, jak můžeme ovládnout svoji hmotnost, a tak podpořit i zdraví.
Jak mohou ptáci vytušit, že se blíží bouře, o které my zatím nemáme sebemenší ponětí? Jak najdou cestu do tisíce kilometrů vzdálených míst, když tam nikdy nebyli? Jak dovedou přesně napodobit složité zpěvy desítek dalších druhů?
Jak to, že náš skutečný svět lze velmi dobře popsat pomocí matematických struktur? Přední americký kosmolog švédského původu Max Tegmark, profesor na MIT, se ve své nejnovější knize zamýšlí nad samotnou podstatou reality.
26. dubna 1986 zničila série výbuchů reaktor a budovu 4. energobloku černobylské atomové elektrárny, nacházející se nedaleko od běloruských hranic. Černobylská katastrofa se stala největší technologickou katastrofou 20. století.
Lekce byly napsány především pro ty, kdo vědí jen málo anebo vůbec nic o přírodních vědách, jejich literární styl a obsah však ocení i odborně poučený čtenář.
Vlhošť je rozložitá znělcová hora na rozhraní pískovcových roklí Kokořínska a sopečné krajiny Českého středohoří. V jeho stínu vznikala pravěká sídliště, zemědělská centra a města, budovaly se tu středověké hrady a zakládaly soustavy rybníků.
Příklady v publikaci by měly uchazečům o studium poskytnout konkrétní představu o typech a obtížnosti úloh, které mohou i v dalších letech při zkoušce očekávat.
Kniha Planta sapiens je fascinující sondou do vnitřního světa rostlin založená na nejmodernějším výzkumu rostlinné inteligence. Dokážeme-li pochopit, jaké je to být rostlinou, mohli bychom mít z okolního světa mnohem víc.
Žijeme v thrilleru. Nikdy jsme nebyli vystaveni tolika potenciálním hrůzám najednou jako dnes. Ale to nic nemění na faktu, že vedle pandemie koronaviru představuje největší existenciální hrozbu v našich dějinách změna klimatu.
Nemusíte být klimatologové, abyste měli povědomí o oteplování planety a souvisejících jevech: o obdobích extrémních veder, bouří, stoupání hladiny moří, povodních, následných hladomorech a migračních vlnách.
Pestrá paleta zajímavostí, které v učebnicích nenajdete!
Evropa – to je více než 50 států a plocha přes 10 milionů kilometrů čtverečních. V zeměpise zbývá prostor jen na ty nejzásadnější informace, a to je škoda.
V nejrůznějších formách život najdeme na souši i v oceánech, ve vzduchu i pod zemí, v termálních pramenech i na vrcholcích hor. O životě víme mnohé, ale řešení té nejdůležitější otázky nám nadále uniká.