Nejprodávanější Kniha v roce 2022
české a slovenské dějiny

Významné momenty naší moderní historie, zajímavé informace o významných osobnostech z kulturního a vědeckého světa či sportu a více než tisíc obrázků najdou děti, rodiče, prarodiče a učitelé ve výjimečné komiksové knize, která si získala srdce tisíců čtenářů.

Připomeňte si okolnosti ničivého konfliktu, který přepsal mapu Evropy. Komplexní pohled na jednu z nejzásadnějších událostí naší historie

Autor zpracoval šokujících čtyřiadvacet tisíc stránek amerických vládních dokumentů, odtajněných 29. května 2021 americkým Národním bezpečnostním archivem, s nímž autor spolupracuje už řadu let.

Kniha Tanky pro Hitlera, traktory pro Stalina se zabývá těžkým průmyslem v českých zemích od roku 1938 do počátku padesátých let s těžištěm v době okupace.

Práce Petra Honče je věnována problematice vztahu církve a státu v Českém království v období 17. a 18. století.

Devadesátková party skončila, vstupujeme do nového tisíciletí!

Nový, už 15. díl Toulek českou minulostí se plně věnuje historii české literatury v jejím „zlatém věku“, v 19. a na počátku 20. století.

Pamatujete si na dobu, kdy jste každou sobotu obědvali u Volejte řediteli, v neděli nakupovali nanuky u Family Frostu a odpoledne koukali na nové díly Beverly Hills 90210?

Rozsáhlá monografie, společný projekt předních českých a slovenských historiků, se v roce 100. výročí vzniku Československa zabývá politickým, hospodářským a sociokulturním vývojem v prvorepublikovém Československu, Evropě a zámořském světě.

Okupace zbytku českých zemí německou brannou mocí roku 1939 patří k nejtragičtějším událostem našich novodobých národních dějin.

Kniha přináší 24 studií, původně publikovaných časopisecky i knižně. Tematicky se zaměřuje na problematiku husitské Prahy, věnuje se osobnosti Jana Žižky i kultuře a jazyku husitské epochy.

Čtvrtý svazek je věnovaný hradům, zámkům a tvrzím, tentokrát ze severu Čech. Jedná se o objekty z území dnešního Ústeckého a Libereckého kraje, bez okresu Semily.

Během více než sedmdesátileté historie Československa se vystřídalo několik dějinných epoch charakterizovaných rozdílnými politickými poměry a na Pražském hradě se zároveň postupně vyměnilo devět mužů ve funkci prezidenta.

Zatímco Češi považovali společný stát za de facto stát český, za naplnění představy o české nezávislosti, pro Slováky byl od samého počátku jen jednou z etap na cestě k dosažení samostatnosti.

"Právě jsem se vrátil z Hradu." To zná asi každý. Ale co komunistický premiér Klement Gottwald na Hradě po prezidentovi Edvardu Benešovi vůbec chtěl? Také asi každý ví, že Československo vzniklo 28. října 1918. Ale jak, proč a za jakých okolností?

Publikace se zaměřuje na problematiku začleňování židovských obyvatel do většinové společnosti v letech 1945–1948.

František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora.

Kniha se opírá o archivní výzkum aktivity poslankyň v Národním shromáždění, věnuje se ale i ženám v ÚV KSČ a ve vládě a také nastiňuje širší historický, sociologický a ideologický kontext postavení žen v politice i v každodenním životě.

Do rukou se čtenářům dostává svazek věnovaný rozmanitým aspektům činnosti Komunistické strany Československa a její působení v období tzv. normalizace (1969–1989) a v transformačním období na počátku devadesátých let dvacátého století.