Nejprodávanější tituly v roce 2022
eseje, úvahy, publicistika

Další knížka známého novináře Jana Petránka obsahuje osm esejů zabývajících se otázkami, které si občas klade každý z nás.

Milan Knížák náleží k tvůrcům, jejichž dílo i postoje fascinují a zároveň znepokojují a provokují svou nesmlouvavou přímočarostí, ojedinělou schopností působit snad ve všech sférách umělecké činnosti a niternou potřebou přesahovat hranice umění.

Soubor esejů osmadvaceti významných osobností českého a slovenského prostředí, ve kterých se zamýšlejí nad fenoménem společného státu, ať již z hlediska historického, uměleckého, či zcela osobním pohledem.

Kniha podává analýzu společenského prostředí po spuštění „ekonomické krize“ a zároveň přináší jistá vodítka, jak ve změněné situaci žít a jednat.

Kniha současného polského filosofa Dariusze Karłowicze (1964) Neokopírovaná budoucnost zahrnuje výbor esejů, úvah a rozhovorů z období posledních patnácti let určený českým čtenářům.

Kniha běloruského anarchisty vznikla jako reflexe vězeňského pobytu i jako svého druhu pomocný manuál pro potenciální vězně.

Sbírka esejí představuje souborné dílo sestavené po mnoha letech předchozích úvah, zápisků a reflexí odrážejících autorův široký záběr nejen na poli vědy ale i v literatuře, umění, fotografii atd..

Kniha se zabývá literární a žurnalistickou činností prezidenta T. G. Masaryka, jíž se pokoušel ovlivňovat veřejné mínění a vstupoval do nejrůznějších aktuálních sporů.

Kniha představuje soubor třinácti esejů k uctění památky Mileny Doleželové-Velingerové (1932-2012), členky pražské sinologické školy a významné odbornice na čínskou literaturu.

Tato monografie zkoumá formou případových studií jednotlivé mechanismy, s jejichž pomocí k těmto transferům či transponováním dochází.

Čtení o T. G. Masarykovi zahrnuje devětatřicet textů z období 1910–1938, kdy byly identifikovány důležité masarykovské otázky a výzvy. Podtitul Literatura – člověk – svět upozorňuje na komplexnost Masarykova estetického myšlení, ...

Druhá kniha fejetonů volně navazuje na předešlý úspěšný Osmý den týdne. K babičce, hlavní postavě prvních příběhů, se tentokrát výrazněji připojuje Hvížďalův dědeček a další postavy české společnosti 20. století malíři Jan Zrzavý a Antonín Pelc.

Autor vychází z představy, že kdysi existovala archa Noemova, ztracený prostor, ve kterém člověk prožíval svůj osud a mohl zastavit zběsile ubíhající čas. Život se s člověkem nemazlí, taková je realita bytí. Jaký je vlastně smysl života?

Výboru z textů, jež autor zveřejnil v posledních zhruba dvaceti letech.

Základem knihy se staly příspěvky přednesené na konferenci o životě a díle kritika, editora a redaktora Jana Lopatky (7. února 1940 – 9. července 1993), kterou Revolver Revue uspořádala v Praze roku 2016.

Tato útlá knížka vydaná při příležitosti udělení ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 významnému teoretickému fyzikovi N. Davidu Merminovi, je překladem šesti jeho esejů (některé z nich jsou přepracovány pro tuto českou edici).

Ve svých sedmnácti letech opustil autor v roce 1958 rodnou Sýrii a již se nikdy nevrátil. Jeho druhým jazykem se stala čeština. Proto i jeho malá sbírka různých postřehů a myšlenek, které si během života zapisoval na různé lístečky, je dvojjazyčná.

Nadčasové úvahy současného tchajwanského autora o přírodě, člověku a společnosti.

Příběhy skutečných fascinujících lidí, kteří se postavili proti zavedenému pořádku. Stranou usedlé společnosti si vytvořili své vlastní zákony, podle nichž žili, nezakrytě se k nim hlásili a nastavili tak zrcadlo obecně přijímané představě lidskosti.

Budete-li se tedy u četby úvah a zápisků z cesty do Thajska potutelně usmívat, pak je to tím, že veškeré zapeklitosti v knížce líčené se kliďánko mohly přihodit i vám…