V knize popisuje autorka, jak teenageři v online světě žijí, a snaží se přiblížit to lidem, kteří o ně mají strach – rodičům, učitelům, politikům, novinářům.
Může být atraktivita chápána jako investiční strategie? Zvyšuje krása šance na vzestupnou sociální mobilitu a má větší vliv na úspěch než klíčové kompetence?
Politolog Stein Ringen z Oxfordské univerzity nabízí čtenářům provokativní zamyšlení nad principy demokratického vládnutí: jak vláda přiměje občany, aby respektovali její autoritu?
Publikace vykresluje obraz ženy na Plzeňsku v druhé polovině 19. a prvním desetiletí 20. století. Autorka analyzuje postavení žen, jejich vzdělání, povolání či účast na společenském dění.
Jaký smysl má umění? Proč by společnost měla podporovat tvorbu a recepci uměleckých děl? Tyto dávné otázky filozofů dnes častěji zaznívají z vědeckých pozic.
V této knize ukazuji ekonomický mechanismus a motor světové globalizace, její vykrádací a sebezničující principy. Definuji čtyři zákonitosti vyjádřené jednoduchými matematickými rovnicemi.
Slavná kniha z roku 1988 vzbudila značnou pozornost nejen ve feministických kruzích. Je to kniha primárně nikoli o lásce, ale o moci, resp. o její perverzi v dominanci na jedné straně a submisivitě na straně druhé.
Proč nastal po roce 1945 český „rozvod“ se Západem? Jaký byl život za „železnou oponou“? Hrozí nám opět rozdělení světa a nová „studená válka“? Stojíme před novým rozkolem Evropy? A jak nás dnes může inspirovat Winston Churchill?
Esej Rozprava o štěstí tvoří součást rozsáhlého korpusu francouzsky psaných textů, které byly v první polovině 18. století věnovány otázce štěstí - recept na šťastný život hledal například Voltaire, La Mettrie či Helvétius.
Tématem knihy, poněkud exotickým pro českého čtenáře, jsou nedemokraticky vládnoucí muži ve dvaadvaceti vybraných afrických státech (např. Jean-Bédel Bokassa, Muammar Kaddáfí, Mengistu Haile Mariam či Robert Mugabe).
Kniha uznávaného jazykovědce PhDr. Jozefa Genzora nabízí přehled téměř 2 000 jazyků všech kontinentů a je určena nejen zájemcům o lingvistickou antropologii, ale i pro všechny obdivovatele rozmanitosti našeho světa.
Paul Schreyer je volný novinář, píšící mimo jiné pro magazín Telepolis a Global Research. Jeho poslední kniha Faktencheck 9/11 byla v odborných kruzích přijata s velkým zájmem.
Kniha Waltera Lippmanna z roku 1922 patří mezi nejcitovanější práce svého druhu ve 20. století a silně ovlivnila sociální vědy, zejména mediální studia, politologii a sociální psychologii.
