Brněnský lékař Jan Šmarda v knize Vzpomínky na Ivana Blatného poprvé popisuje dosud málo známé okolnosti ze života svého bratrance, významného českého básníka Ivana Blatného.Součástí knihy je navíc audioCD se záznamem hlasu Ivana Blatného z roku 1978.
Jan Calábek (1903–1992) brněnský vědec, botanik, pedagog, filmař a experimentátor se řadí k průkopníkům vědecké kinematografie. Jeho časosběrná metoda natáčení mikro života rostlinné říše získala významné mezinárodní renomé.
Ladislav Žák (1900–1973) se prakticky i teoreticky zabýval problematikou bydlení, navrhováním nábytku a později i řešením dobově aktuálního úkolu minimálního bytu pro sociálně slabé vrstvy.
Osmý svazek studijní řady Acta Reformationem Bohemicam Illustrantia - překlad nejdůležitějšího textu, který vzešel ze styků reformátora Martina Luthera a českých utrakvistů na počátku dvacátých let 16. století.
Práce zachycuje biografii německého chirurga Josefa Hohlbauma, který působil v meziválečném období na universitě v Lipsku a během války na Německé Karlově Universitě v Praze. Zde se účastnil i operace R. Heydricha.
Kdo vlastně byla první žena, která objela svět na kole? Do současnosti se o ní u nás nikdo nezmínil ani slovem. A to přesto, že byla v Americe jednou z nejslavnějších žen 19. století.
Dopisy dvou osobností českého posrpnového exilu jsou především kronikou exilového časopisu Listy, současně podávají obraz vzajemných vztahů mezi Čechoslováky v zahraničí i domácím disentem a jejich společného úsilí o návrat svobody.
Česká sociologie měla a má řadu velkých postav, které výrazně zasáhly do teoretického, metodologického i výzkumného směřování oboru a mnohé z nich jeho hranice daleko přesáhly.
Vzpomínky na dny všední i sváteční v Českém Krumlově i jinde. Autor líčí pevné rodinné společenství mlynářského rodu, příběhy až románově dramatické,
každodenní život, dopady událostí bouřlivého 20. století na osudy katolické rodiny.
Stanislav Podhrázský (1920–1999) byl jako mnozí další v mládí silně ovlivněn surrealismem. Kniha věnuje pozornost jak Podhrázského dílu malířskému, tak kresebnému a sochařskému.
Obsáhlá životopisná freska, mapující životní souvislosti výrazné osobnosti první republiky, bytostného křesťana a demokrata, sekretáře Akademické Ymky a účastníka protinacistického odboje.
Ota Černý, známá osobnost českého televizního vysílání posledních čtyř desetiletí, rekapituluje svůj dosavadní život, dětství na Kladně, studia a roky pracovní.
Malířské a kreslířské dílo Vlasty Vostřebalové Fischerové (1898-1963) bylo omezeno necelými dvaceti lety aktivní tvůrčí činnosti, ale na české meziválečné scéně patřilo k nejosobitějším projevům „nových realismů“.
Charismatický vůdce Anglie, který se sám postavil proti mocnostem Osy, vzbuzoval
dojem, jako kdyby od samého počátku své politické kariéry vyčkával na chvíli
nejvyšší výzvy.
Mé mámě je devadesát tři, táta umřel v devadesáti. Ze šestnácti mých strýců a tet z tohoto světa nejdřív odešla teta Marika. Bylo jí teprve osmdesát osm, rekordmanem je strýc Bohdan, nedávno oslavil sto dva let.
