Anežka Šulová (1877-1954) patří k nejvýznamnějším sběratelům tradiční lidové slovesnosti na severozápadní Moravě a svou činností získala nadregionální význam.
Přestože se česká města neúčastnila stavovského povstání v letech 1618–1620 tak aktivně jako oba šlechtické stavy, následky bitvy na Bílé hoře se v jejich dalším vývoji odrazily přinejmenším stejně velkou měrou.
Stati a rozšířené příspěvky z 31. vědecké konference Archivu hlavního města Prahy, uspořádané ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd ČR, v. v. i., a Institutem mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v roce 2012.
Krajina zemí Koruny české je hustě popsanou knihou, do níž generace našich předků vkládali další a další listy. Ze stránek časů minulých i nedávných před námi defilují zhmotněné symboly – tvrze, hrady a zámky.
Nová publikace, která se zaměřuje výhradně na hrad Veveří a blízké okolí. Předmluvu ke knize napsala známá brněnská historička Milena Flodrová, která o hradu Veveří napsala v minulosti již celou řádku textů.
Mezi písemnými prameny ze starověké Levanty tvoří nezanedbatelnou součást texty vědecké, právní, administrativní a školní povahy. Prostřednictvím komentované antologie se tak čtenář může seznámit s vývojem jednotlivých skupin textů či žánrů.
Prostřednictvím případových studií kniha představuje historickou epistemologii coby snahu o produktivní propojení historických a teoretických přístupů k oblasti vědy a vědění.
Edice pramenů dokládajících svěcení duchovních církve podjednou v uvedeném období zahrnuje dvě části pramenů. První, registra zvaná Libri formatarum, obsahuje záznamy o svěceních při římské kurii.
Kolektivní monografie, na níž se autorsky podílelo celkem 17 profesionálních historiků, archeologů a etnologů, přináší 15 původních regionálně-historických či mikrohistorických sond do dějin Plzně a Plzeňského kraje.
