Dva přední čeští historici, Pavel Oliva a Jan Burian, spojili své síly, aby tuto významnou etapu lidských dějin, starověký svět, přiblížili dnešní době a zprostředkovali českému čtenáři co nejkomplexnější poznání.
Pověst z 19. století vypráví, že hřbet sopečných vyvřelin vystupujících
z krajiny severních Čech byl dílem ďábla, který
rozdělil bojující Čechy a Němce tím, že mezi ně postavil
zeď.
Výbor z korespondence českých jezuitů v zámořských misiích mezi léty 1657–1741do tzv. Západních Indií, představuje unikátní sbírku cestopisných, etnografických a kulturních svědectví z celého tehdy známého světa.
Karmelitánky působily v Praze na Malé Straně od roku 1656, po josefinských reformách a zrušení řádu našly útočiště v bývalém konventu barnabitů na Hradčanech, kde působily až do nedávné doby.
Budovaly knihovnu, která čítala cca 1000 tištěných knih.
Acta Unitatis Fratrum jsou nejvýznamnější sbírkou pramenů k dějinám a teologii českých bratří a zároveň výrazným monumentem konfesní kultury paměti pozdně středověké a raně novověké Střední Evropy.
Katalog k výstavě "Zahrada zdraví. Botanické knihy šesti století ve sbírkách Vědecké knihovny v Olomouci" s bohatou přílohou, s barevnými a černobílými reprodukcemi knižních ilustrací.
Kronika augustiniána-kanovníka Ondřeje z Řezna (1380–1438) představuje jeden z nejbarvitějších protihusitsky zaměřených textů. Autor v něm, především formou historek a karikatur, líčí počátky husitství a husitských válek.
Podrobná historie jedné z nejvýznamnějších a nejznámějších plzeňských budov. Kniha popisuje její výstavbu, první vězně, zázemí věznice, ale také slavné útěky, známé politické vězně i její chmurnou historii – politické procesy z padesátých let.
