Kniha se pouští do pátrání v neprobádané oblasti temných stránek osobností našich vládců. Do osudů sedmi panovníků – Přemysla Otakara I., Václava II., Karla IV., Václava IV., Zikmunda Lucemburského, Ladislava Pohrobka a Ferdinanda II.
V prvním letošním čísle revue Paměti a dějiny čtenáře jistě zaujme hned několik biograficky laděných studií: o nechvalně proslulém podvodníkovi Harrym Jelínkovi, fanatickém úředníkovi Gestapa Heinrichu Gottschlingovi,...
Osud sousoší, v němž se odráží naše poválečná historie, mapuje úvodní studie nejnovějšího vydání revue Paměť a dějiny. Z dalších studií se čtenář dozví třeba to, jak se režim hlásající „vědecký ateismus“ snažil neutralizovat cyrilometodějské oslavy.
Proč se některé národy vyrovnávají s rozvratem lépe než jiné? Můžeme spletité národní krize pochopit díky paralelám s krizovou terapií jednotlivce? A leží právě tady klíč k úspěšnému řešení palčivých problémů dnešního světa?
Kniha pro každého, kdo má zájem porozumět současnému Blízkému východu.
Jak naznačuje Šlomo Sand v úvodu této knihy, lze ji pochopit jako druhý díl či dodatek ke knize Jak byl vynalezen židovský národ.
Šestisté čtyřicáté výročí úmrtí Karla IV. připomínáme speciálním vydáním, v němž najdete oba příběhy, které Bára s Karlem zažila.
V prvním je Karel čtrnáctiletým výrostkem ochotným z lásky ke své vyvolené podstupovat nejkrkolomnější dobrodružství.
Americký autor, pobývající mj. i v Praze, procestoval Evropu a napsal jasnozřivý a varovný rozbor vztahů mezi státy EU a jejího vztahu k jiným státním a politickým celkům, zejména k Rusku.
Řecký historik Thúkýdidés popsal v Dějinách peloponnéské války dynamiku, která v 5. století př. n. l. vedla k velké antické válce mezi Athénami, jejichž moc vzrůstala, a dominující Spartou, u níž tyto změny vyvolaly velké obavy.
