Poutník a mnich Santóka Taneda (1882–1940) zosobňuje tradiční zenové hodnoty jednoduchosti, osamění a pomíjivosti.
Jeho poezie zrcadlí život plný protikladů. Osamělé souznění s přírodou střídají okamžiky hlubokého lidského sblížení.
Co udělá tělo, když jím prošlehne ničivý milostný cit? A co udělá, když jím proběhne elektrický výboj při mučení? Zkroutí se do oblouku, který se klene mezi první a jednou z posledních sbírek Bernarda Noëla (1930).
Kniha představuje autorský výbor z oficiálně vydaných sbírek Teatrálium (2005), Příšeří se (2009), Tanga (2013), A mrdne-li mi (2015). Krom toho ale obsahuje i nové básně napsané v letech 2016–2017.
Formálně průzračné verše, jimiž Tomáš Jacko ve své sbírce suverénně žongluje do všech stran, přibližují laskavě krutý svět, který se zdá být až děsivě přítomný.
Poezie Vladimíra Hanuše (1961) je lyrická, obrazotvorná. Prolínající se s vlastní profesí autora, který je malířem. Tak jako v jeho abstraktních krajinách se jemně promalované barevné vrstvy překrývají a prostupují.