Sbírka obsahuje cyklus básní, psaných většinou pravidelným rýmovaným veršem, které spojuje lyrická výpověď o navazování vztahů s milovanou osobou, s okolním světem v jeho současnosti i historické paměti.
„Proč existují rituály opuštění sebe sama?“ Tento pro autorku signifikantní verš zazní v jedné z básní shrnutých do útlého knižního debutu Třísky v medu.
Padesát dva týdnů roku 2019, padesát dva dvojic. Texty nejsou klasickou prózou ani klasickou poezií a přece mají obě dvě kategorie v sobě obsažené. Podobně i fotografie překvapují svými nečekanými úhly pohledu, motivy a kompozicemi.
Zpomal a zastav se na konci dne. Zachumlej se do peřiny a nech se unášet do říše snů s touto knihou plnou půvabných veršů - ukolébavek, jež zpívá sama příroda.
