Předkládané stati tvoří sice soubor samostatných studií, přesto jsou alespoň trochu provázané – pokoušejí se z fenomenologického hlediska prozkoumat způsob, jak může skrze výtvarné dílo vyvstat zjevnost jsoucího.
Kniha proslulého židovského filosofa Martina Bubera (1878–1965) Příběhy rabiho Nachmana vyšla poprvé v r. 1906. Jde o výběr výroků a tvůrčí převyprávění části příběhů z původní textové sbírky Sipurej ma‘asijot, tradující výroky, příběhy a pohádky.
Studie předkládané v této publikaci vycházejí z dosavadní práce autora nad Órigenovými texty. Zabývají se dvěma klíčovými tématy jeho myšlení: otázkou, jakou míru svobody zakouší lidská vůle ve světě ovládaném Boží prozřetelností, ...
I když v praxi používáme barometr, tachometr nebo spirometr, nemůžeme mít věrometr. Přesto se Max Kašparů pokusil napsat Věroměr. Aspoň jako pomůcku pro rozlišení víry živé, víry mrtvé a víry v bezvědomí.
Čtvrtý a závěrečný díl Věštění v antickém Řecku přináší ve třech částech výklad čtyř větších skupin induktivních věštebných technik, které jsou doloženy z antiky nebo středověku.
Druhý svazek výboru z Millova díla obsahuje v nových překladech Millovy klasické spisy O svobodě a Úvahy o zastupitelské vládě, věnované základním charakteristikám liberální společnosti, tedy svobodě slova a volebnímu právu.
Pod názvem Hlaholský misál je znám soubor liturgických textů římskokatolického ritu v nové církevní slovanštině, který sestavil Vojtěch Tkadlčík ve spolupráci s předními českými i zahraničními teology a slavisty v druhé polovině 20. století.
