David Borek je stálým zpravodajem ČT v nestálém regionu Blízkého východu. Jak moc je tam (ne)bezpečno a co obnáší práce novináře v tak turbulentní oblasti? Existuje něco jako izraelská mentalita? Čeho se týkají tamní politické hádky?
Oberwachtmeister Benedikt Peter (1785–1863) patří k těm účastníkům napoleonských válek, o nichž máme k dispozici jen značně neúplné informace a z velké části jsme odkázáni na to, co o sobě napsal on sám.
Výkladu a popisu událostí druhé světové války bylo věnováno bezpočet knih. Přesto stále vznikají nové: pohled na více než osmdesát let staré události se neustále vyvíjí a názory se různí.
Mohlo se Československo na podzim 1938 ubránit německému útoku? Rozhodli se představitelé republiky správně, když přijali mnichovský diktát, nebo promarnili šanci na vítězství, které mohlo zadržet další Hitlerovu expanzi?
Publikace mapuje historii protifašistického odboje v letech 1939–1945 v jednotlivých evropských zemích a hodnotí význam, který odbojové hnutí pro dějiny druhé světové války mělo.
Cäcilie „Zilli“ Reichmannová, také Zilli Schmidtová (1924–2022), pocházela z rodiny německých Sintů. V „cikánském táboře“ v Osvětimi-Březince se jí v letech 1943–1944 podařilo díky krádežím a kontaktům s kápy chránit své blízké.
Podle dosud převládajícího mínění v řadách zájemců o problematiku křížových výprav byly tyto středověké aktivity výsledkem rozpínavosti imperialisticky laděného středověkého křesťanství. Tento názor však výrazně zkresluje skutečnost.
Kniha mapuje dobu první světové války v oblasti jihozápadní Moravy. Zaměřuje se především na život ve vesnicích, ale zároveň si všímá i dopadů války na život na maloměstě.
Válka na Ukrajině a její kořeny pohledem válečného reportéra
Jak se na Ukrajině a v Rusku žilo před válkou, po anexi Krymu a po vypuknutí konfliktu na Donbase? Co vedlo až k rozpoutání největšího vojenského střetu na území Evropy od roku 1945?
Kniha popisuje nejen činnost ženských příslušnic na pozadí historie 2. čs. parabrigády, ale obsahuje i jejich životopisné medailonky, bohatě ilustrované většinou dosud nepublikovanými fotografiemi, reprodukcemi dokumentů a snímky dobových artefaktů.
Hlavním tématem knihy je teorie a praxe nacistické germanizační a rasové politiky vůči Čechům. Autor porovnává různé koncepty a plány pro „řešení české otázky“, věnuje se snaze o ovládnutí české půdy a přípravě německé kolonizace.
Boris Bove představuje stoletou válku jako myšlenkovou konstrukci, která se snaží koncepčně uchopit opakované konflikty mezi královstvími Francie a Anglie probíhající od 90. let 13. století do 50. let 15. století.
Kniha švýcarského historika na příkladu 13 zemí popisuje, jak byly v minulosti a jsou i v přítomnosti vedeny nezákonné války a opakovaně jsou porušovány zásady vyslovené v Chartě OSN, a tím je záměrně sabotován zákaz vedení válek.