Nejprodávanější tituly - říjen 2023
společenské vědy

Na začátku 20. století proslul penzionovaný berlínský učitel matematiky tím, že jeho kůň, jemuž se začalo přezdívat „chytrý Hans“, umí počítat a rozumí složitým slovním pokynům. Byly schopnosti koně skutečné? Jistěže ne!

Kniha se věnuje tématu transformace firemní kultury v českém prostředí, konkrétně v tuzemských pobočkách zahraničních korporací, jež byly nově zakládány po roce 1989 a staly se vzorem pro etablování „západní“ firemní kultury v tuzemském kontextu.

Kniha se kriticky vyrovnává s rozšířenými zjednodušujícími představami o genderu a komunikaci mezi muži a ženami.

Dílo přináší novátorské pohledy na dějiny českého politického myšlení a je cenným příspěvkem k novodobým českým hospodářským a sociálním dějinám vůbec. V literatuře nezatížené totalitním pohledem nemá toto zpracování tématu obdoby.

V srpnu 2018 se tehdy patnáctiletá Greta Thunberg rozhodla nejít do školy a začít před švédským parlamentem svou pravidelnou páteční stávku za klima, čímž zažehla jiskru globálního hnutí bojujícího s klimatickou krizí.

Ve všech dosavadních knihách se Thilo Sarrazin zaobíral obtížemi, které pro německou společnost vyplývají ze soužití s muslimskou menšinou.V nejnovější práci učinil islám dokonce hlavním tématem a přistoupil k němu s obvyklou analytickou důkladností.

Kniha přináší 18 příběhů osobností, které po roce 1989 stály u zrodu nových organizací občanské společnosti, jako byla například Nadace Partnerství, Bílý kruh bezpečí či Konto Bariéry.

Rukopis knihy Ivana Jonáka vznikl mezi roky 2005 až 2011 při jeho několikaletém pobytu ve vězení, kde si odpykával trest za nájemnou vraždu své manželky.

Téměř po sto letech od jejího prvního vydání je kniha vyvrácením ekonomie socialismu.

Na rozdíl od většiny knižní produkce se sportovní tematikou není tento svazek určen milovníkům sportu, nýbrž právě těm, které překvapuje a zaráží jeho současné postavení na společenském piedestalu.

Provokativní, kritická, kontroverzní – to jsou adjektiva v poslední době nejčastěji spojovaná s Camille Pagliovou, přední americkou kritičkou, jež je někdy vnímána jako nástupkyně Susan Sontagové.

Značná část jednání raně novověkého člověka měla symbolický význam. Projevoval se v každodenním životě jedince, mnohem zřetelněji se však dostával ke slovu ve výjimečných slavnostních okamžicích, k nimž patřily především mocenské rituály.

Kniha přináší velmi kritický pohled na téma, proč je Česká republika, země s obrovským potenciálem, doslova rozkradeným státem, jehož občané mají ostudný životní standard na úrovni spodní třetiny zemí EU.

„Tak pravil Našinec“ se nevěnuje dění první světové války, ale jeho vlivu na společnost, dobovým zajímavostem a událostem, jež českou veřejnost bavily či pobuřovaly.

Evropa Marka Mazowera není kontinentem starých států a národů, ale v mnoha ohledech je velmi nová a v průběhu 20. století neustále "vynalézá" samu sebe prostřednictvím často bouřlivých a chaotických politických změn.

Nejhlubší sonda do historie i současnosti našich klášterů a do dosud tabuizovaného života lidí v nich.

Publikace se přednostně věnuje analýze sociální bezpečnosti, protože tato dimenze bezpečnosti bývá zanedbávána a informační-kyberbezpečnosti, jejíž význam neustále roste a získává strategický význam ve všech subsystémech společnosti.

Ústřední témata knihy jsou šíření dezinformací v online prostředí a psychologie davu.

V létě roku 1989 založil skladatel Michael Kocáb spolu s novinářem Michalem Horáčkem iniciativu MOST, která si dala za cíl zprostředkovat jednání mezi komunistickou mocí a představiteli nezávislých opozičních sdružení.

Kniha se zabývá otázkou, zda samotné vlastnictví bydlení může pomoci vyřešit finanční obtíže ve stáří a představovat doplňkový zdroj příjmu.