Nejprodávanější tituly - říjen 2023
filosofie a náboženství

Filosofická zkoumání (1953) vydali z Wittgensteinovy pozůstalosti jeho žáci jako rekonstrukci knihy, na níž pracoval od roku 1929 a jež měla jako vyjádření jeho filosofie nahradit Tractatus logico-philosophicus (1921).

Mnohá pojednání o Platónovi se odvíjejí ve stereotypních kolejích a popisují tohoto řeckého filosofa jako nějaký muzeální artefakt, který byl umístěn za vitrínu společně s dalšími exponáty a jemuž se obdivují milovníci pozůstatků dávné minulosti.

Dějiny filozofického myšlení hledajícího odpovědi na nejzákladnější otázky života a bytí vůbec představují skutečné dobrodružství. Přijměme je jako výzvu a vydejme se jejich cestami prostřednictvím této učebnice.

Publikace je postavena na mnohaleté práci autora s archiváliemi různého druhu (korespondence, osobní vzpomínky, poznámky z deníků, zápisy z jednání) zasazených do širšího kontextu předzvěsti schizmatu, vzniku a vývoje Církve československé.

Kniha se zaměřuje na fenomén náboženských poutí na Moravě v období baroka (s přesahy do devatenáctého století) a na literární texty, které v jejich rámci vznikaly.

Kniha má svůj základ v přednáškách, které autor pronesl na Pedagogické a Filosofické fakultě Karlovy univerzity. Jejich osnovu představil ve skriptech určených studentům všech humanitních oborů.

Johann Georg Gichtel (1636-1710) byl svérázný mystik a duchovní žák Jakoba Böhmeho (1575-1624), jehož učení promítl do vlastních vizí a představ duchovního obrození padlého člověka.

V homiletickém spisu Otče náš se kappadocký teolog snaží v pěti kázáních vyložit jednu z nejstarších křesťanských modliteb, kterou podle Matoušova evangelia předal během horského kázání svým učedníkům sám Ježíš.

Posvátná prostitutka ztělesňuje jak sexuální, tak duchovní stránku ženy. Velebí bohyni ve fyzické rozkoši a duchovní extázi. Přesto je posvátná prostitutka panenská. Její panenství nemá nic společného s fyzickým stavem, ale s vnitřním postojem.

Pojednání Pravda a metoda (1960) se vedle Heideggerova Bytí a času (1927) řadí ke klíčovým dílům německé filosofie 20. století a k několika málo přelomovým příspěvkům k otázce povahy humanitních věd vůbec.