Kniha přináší 18 příběhů osobností, které po roce 1989 stály u zrodu nových organizací občanské společnosti, jako byla například Nadace Partnerství, Bílý kruh bezpečí či Konto Bariéry.
Psycholožka Sylvia Brinton Perera ve své knize ukazuje, jak mohou dnes ženy znovu nalézt potlačené aspekty archetypického ženství a vydat se tak na cestu k vnitřní svobodě a celistvosti.
Rukopis knihy Ivana Jonáka vznikl mezi roky 2005 až 2011 při jeho několikaletém pobytu ve vězení, kde si odpykával trest za nájemnou vraždu své manželky.
Na rozdíl od většiny knižní produkce se sportovní tematikou není tento svazek určen milovníkům sportu, nýbrž právě těm, které překvapuje a zaráží jeho současné postavení na společenském piedestalu.
Provokativní, kritická, kontroverzní – to jsou adjektiva v poslední době nejčastěji spojovaná s Camille Pagliovou, přední americkou kritičkou, jež je někdy vnímána jako nástupkyně Susan Sontagové.
Značná část jednání raně novověkého člověka měla symbolický význam. Projevoval se v každodenním životě jedince, mnohem zřetelněji se však dostával ke slovu ve výjimečných slavnostních okamžicích, k nimž patřily především mocenské rituály.
Kniha přináší velmi kritický pohled na téma, proč je Česká republika, země s obrovským potenciálem, doslova rozkradeným státem, jehož občané mají ostudný životní standard na úrovni spodní třetiny zemí EU.
„Tak pravil Našinec“ se nevěnuje dění první světové války, ale jeho vlivu na společnost, dobovým zajímavostem a událostem, jež českou veřejnost bavily či pobuřovaly.
Evropa Marka Mazowera není kontinentem starých států a národů, ale v mnoha ohledech je velmi nová a v průběhu 20. století neustále "vynalézá" samu sebe prostřednictvím často bouřlivých a chaotických politických změn.
