Nejprodávanější e-knihy - listopad 2023
české dějiny

Životopisné vyprávění začíná v roce 1969, kdy se autor a hlavní hrdina knihy v jedné osobě dostane nedobrovolně do osidel vojenské kontrarozvědky.

Jméno Gustáva Husáka (1913–1991) je nejsilněji spojeno s obdobím normalizace 70. a 80. let, kdy přicházela na svět generace „Husákových dětí“. Nová Husákova biografie z pera historika Michala Macháčka sleduje dlouhou kariéru posledního prezidenta komunistického Československa od samých počátků...

Publikace se zabývá vztahy mezi Českou republikou a Evropskou unií.

Kohnovi v lednu roku 1942 nastoupili do transportu na plzeňském nádraží a už se nevrátili. Do jejich bytu se nastěhovali jiní nájemníci, jejich věci se postupně poztrácely.

Kniha s posledními slovy Rudolfa Slánského před popravou v názvu detailně a poutavě pojednává o politických motivech a způsobech přípravy politických procesů v padesátých letech, zejména s tzv. „protistátním spikleneckým centrem v čele s R. Slánským“.

Obraz veksláka patří neodmyslitelně k pozdnímu období socialistického Československa. Stal se námětem řady knih a filmů. Kniha historika Adama Havlíka fenomén veksláctví, černého trhu a vztahu mezi oficiální a šedou ekonomikou sleduje v širokých souvislostech a ukazuje tak dosud málo známou tvář období pozdního „reálného socialismu“.

Generální tajemník Komunistické strany Československa, strůjce a zároveň jedna z nejproslulejších obětí represivního režimu KSČ. Politické osudy Rudolfa Slánského jsou nesmírně bohaté, kolem některých událostí však až dosud panovaly nejasnosti.

Monograficky pojatá učebnice obsahově vychází z druhého dílu Dějin hospodářství českých zemí od počátku industrializace do současnosti, který vyšel téměř před deseti lety.

Publikace vyvrací řadu mýtů vážících se k různým aspektům poválečného vývoje v Československu, především pak ten, že vyhnání německé menšiny bylo důsledkem rozhodnutí velmocí, kterému se naše vláda jen "podřídila".