Nejprodávanější e-knihy - listopad 2023
dle období

V roce 1976 byla vydaná v Německu velmi osobně napsaná kniha vzpomínek Liny Heydrichové, kde si připomíná nejdůležitější milníky svého života a zároveň odhaluje, jaké to bylo být manželkou Reinharda Heydricha.

Historická práce sleduje dramatické období evropských dějin na rozhraní starověku a novověku.

Kohnovi v lednu roku 1942 nastoupili do transportu na plzeňském nádraží a už se nevrátili. Do jejich bytu se nastěhovali jiní nájemníci, jejich věci se postupně poztrácely.

Totalitní režimy generují lidské krysy, ale pomáhají také vyrůst hrdinům! Společnost Post Bellum ve sbírce Paměť národa dokumentuje osudy, na které se zapomnělo či zapomenout mělo.

Příběh Jaroslava Švarce, jednoho ze sedmi statečných parašutistů, který padl 18. června 1942 v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.

Kniha s posledními slovy Rudolfa Slánského před popravou v názvu detailně a poutavě pojednává o politických motivech a způsobech přípravy politických procesů v padesátých letech, zejména s tzv. „protistátním spikleneckým centrem v čele s R. Slánským“.

Obraz veksláka patří neodmyslitelně k pozdnímu období socialistického Československa. Stal se námětem řady knih a filmů. Kniha historika Adama Havlíka fenomén veksláctví, černého trhu a vztahu mezi oficiální a šedou ekonomikou sleduje v širokých souvislostech a ukazuje tak dosud málo známou tvář období pozdního „reálného socialismu“.

„Před večerem mám ghetto opustit dírou v plotě, pak si stáhnout pásku s Davidovou hvězdou a jít na vlakové nádraží. Při loučení mi Sonia nařizuje jít rychle, neohlížet se, ale já se otáčím a hned pochopím, před čím mě chtěla ochránit. Můj poslední obraz ghetta je budova ozdobená třinácti mrtvolami – toho dne pověsili celý Judenrat.“

Generální tajemník Komunistické strany Československa, strůjce a zároveň jedna z nejproslulejších obětí represivního režimu KSČ. Politické osudy Rudolfa Slánského jsou nesmírně bohaté, kolem některých událostí však až dosud panovaly nejasnosti.

Herbert Cukurs, známý jako Řezník z Rigy, zavraždil asi třicet tisíc lotyšských Židů. Dokázal se vyhnout norimberským procesům a po skončení války uprchl do Jižní Ameriky.