Hřeben Krušných hor od pradávna tvořil hranici mezi Čechami a sousedním Saskem. Vydejme se spolu s autorem Stanislavem Burachovičem po stopách dávných prospektorů a prvních horníků a oprašme spolu s ním zašlou slávu západního Krušnohoří.
Knížka novináře, publicisty, autora a režiséra divadelních her Ladislava Langra 150 PODĚBRADSKÝCH PŘÍBĚHŮ přináší stručný, ale přesto snad nejucelenější soubor poděbradských známých i pozapomenutých příběhů.
Již 42. svazek oblíbené edice knih „na starých pohlednicích“ nás zavádí na velmi netradiční místo, do bývalého Vojenského prostoru Ralsko. V knize naleznete 370 pohlednic od konce 19. století do období krátce po skončení druhé světové války.
Čtvrtá část přehledu panských sídel v Čechách přináší na sto padesát objektů z území, jež se přibližně shoduje s oblastí označovanou dnes jako střední Čechy
Již 3. díl velké řady o pražských hřbitovech zasvěcené zprvu Olšanským hřbitovům, mapuje zdejší část IV. a vedle fotografické dokumentace přináší jak osobní údaje, tak často i medialónky zde pohřbených osob.
Šumavské pralesy jsou nejen tajemné a děsivé, ale dokážou nastavit i svou přívětivější tvář. Stačí se dívat a být obdařen uměním vidět. Překrásné slatě ve spojení s nespoutanou divočinou podněcují lidskou fantazii odnepaměti.
Domovní znamení patří k Praze odedávna. Dotvářejí její neopakovatelnou atmosféru, která by bez nich byla o poznání chudší. Třebaže už neslouží k orientaci ve spletitých uličkách prastarého města, pořád ještě k nám promlouvají jejich symboly a příběhy.
Reprint turistického průvodce nás přenese do roku 1905 na
palubu pražského parníku a krásnou češtinou popíše dnes již
zmizelou, nebo značně pozměněnou krajinu podél Vltavy
z Prahy do Štěchovic.
Další svazek edice Zmizelé Čechy pojednává o proměnách tohoto jihočeského sídla, které je nejčastěji historiky spojováno s obdobím husitských válek, ale také například s úspěchy mladé Československé republiky ve druhém desetiletí 20. století.