Dopisy, které napsal Franz Kafka Mileně Jesenské. Kafka poznal Milenu během jednoho jejího pobytu v Praze v předjaří roku 1920. Namluvili Jaroslava Adamová a Radoslav Lukavský
Knižní podoba rozhlasového pořadu Láska za lásku, vysílaného od roku 1997, který Jiří Anderle spolu se svým rozhlasovým kolegou Vladem Príkazským daroval svým posluchačům.
Autorka se coby americká ministryně zahraničí během dvou prezidentských období Billa Clintona podílela na zásadních politických rozhodnutích své doby a účastnila se nejednoho dějinného dramatu.
Virginia Woolfová patří k literárním ikonám dvacátého století: málokdo měl na vývoj moderní prózy větší vliv než ona. Proč tomu tak je, ukazuje výmluvně přední britská kulturní historička Alexandra Harrisová.
Nesmírně čtivá, ale badatelsky pečlivě připravená kniha ukazuje zblízka ženu, kterou známe jen na dálku, její čilou povahu, smysl pro humor a bystrý intelekt, díky nimž zvládá nejnáročnější úkoly pracovního i rodinného života.
Kniha je pozitivním svědectvím o síle pedagogických a terapeutických prostředků, a pedagoga představuje jako přítele, který neváhá pro dítě překonávat různé těžkosti.
Kniha vzpomínek izraelské novinářky a překladatelky. Rodinné kořeny na českém venkově, atmosféra předválečné židovské Prahy, sionistické mládežnické hnutí v Čechách, válka, první kroky v Izraeli - všechny tyto zlomky vytvářejí plastickou fresku.
Paměti významného politika, nakladatele a podnikatele, který se do dějin knižní kultury zapsal mimo jiné jako ředitel předválečného nakladatelství Borový.
In this book of eight essays, the noted architectural historian Christopher Long takes on the meanings of Adolf Loos’s writings and design work, the cultural world in which he was embedded, and how he was regarded by this critics and public.
Physicist and polymath, as familiar with Hindu scriptures as he was with quantum mechanics, J. Robert Oppenheimer - director of the Manhattan Project that developed the atomic bomb - was the most famous scientist of his generation.
Dopisy od Sisi nabízejí jedinečnou možnost začíst se do 24 Alžbětiných dosud nepublikovaných osobních psaní, která pocházejí z Tajného domácího archivu rodu Wittelsbachů.
Svědectví Henryka Schönkera odhaluje překvapivou skutečnost - město Osvětim se mohlo stát výchozím bodem pro masovou emigraci Židů a nikoli místem jejich vyhlazení. Dokumenty toto překvapující odhalení potvrzují.
Tři generace rodiny neurochirurgů, tři generace s jinými technologickými možnostmi při operování mozku. To je zkušenost otce, syna i vnuka stejného jména i příjmení.