Sbírka básní je autorovou knižní prvotinou. T. Tichý (1960), profesí lékař, dosud publikoval v časopisech Host, Souvislosti, Literární.cz a v antologii Nejlepší české básně 2015.
Knižní debut textaře, zpěváka, kytaristy a performer Dominika Zezuly, bohatě ilustrovaný kresbami Barbory Ivánové dává tušit, že jeho autor umí s textem pracovat.
Ani ve své druhé knížce neztrácí Josef Soukal laskavý pohled na svět, poetickou hravost a jemný smysl pro humor. Jako kdyby se pedagog a teoretik dokázal nějakým kouzlem proměnit v dítě a ještě k tomu uměl své dětské myšlenky bravurně napsat.
Lyrické básně vznikaly v průběhu desetiletí. Autorka své básně psala "do šuplíku", reflektovala v nich své vnitřní prožitky, proto také v jejích básních nacházíme lásku - ve všech podobách, od té šťastné až po tu zraňující, nenaplněnou.
Básně Kateřiny Mašatové se od konfekčních sbírek dívčí a dámské poezie liší poučeností životní i literární. I když se rozhodně nevyhýbá nejintimnějším tématům, najdeme tu jen minimum banálního sladkobolného vzdychání.
Desátá sbírka Petra Kukala je nesena především pocitem muže ve středním věku, který se začíná ohlížet za vším, co je nenávratně uplynulé, a nejistě osahávat kontury nové životní zkušenosti.
Šestá básnická sbírka Zdeňka Volfa zaujme texty, jejichž „síla spočívá ve skutečné osobní výpovědi, namnoze až zpovědi, která s sebou přináší nezvyklou otevřenost“ (Petr Hruška).
Druhá sbírka Kláry Goldstein (nar. 1988) Milíře patří k těm výjimečným. V jejích verších jsme svědky prolínání existenciálního s intimním, privátního s angažovaným. Sbírka se vyznačuje originální metaforikou a naléhavostí sdělení.
Posmrtně vydaná sbírka básní Františka Gellnera pět let po jeho zmizení na haličské frontě. Je složená z básní asi z posledních deseti let, kdy už byl Gellner spíše novinářem než rozervaným básníkem.
