Sbírka Jana bude brzy sbírat lipový květ je v jádru souborem nénií za odchodem nejbližšího člověka z tohoto světa. Verše Miloše Doležala vynikají koncizním tvarem, lapidárním výrazem, pracují s překvapivou asociativností, intertextualitou, ...
Nechte se unášet na vlnách nejproslulejší básně české literární historie. Vrcholné dílo čelního představitele českého romantismu Karla Hynka Máchy otevírá dveře příběhu o lásce i smrti, zamýšlí se nad tajemstvím věčnosti a oslavuje krásu přírody.
Debut Hany Kosákové (1978) obsahuje jednak texty, které se vztahují k profesnímu životu pracovnice v oblasti humanitních věd, jenž ve své provozní rovině vykazuje sílící příznaky absurdity zrcadlící znepokojivé směřování celé naší civilizace.
Po třinácti letech vychází další básnická sbírka Ladislava Puršla Různá není. Chůze krajinou vnitřní i vnější, útržky vzpomínek, zdánlivě všední pozorování, snové vize a protichůdná rozpoložení se podobně jako linie a barvy z ilustrací Marie Ladrové.
Čtvrtá sbírka básní Kristiny Láníkové pracuje s napětím mezi intimitou a odosobněností, láskou a léčením, soukromím a popkulturou, vzpomínkou a medikací, niternou výpovědí a reduktivní textovou koláží, mezi vlastním hlasem a společenskými stereotypy.
Proč tvořit, snít a vnímat skrze haiku? Haiku jsou jako skvrny světla vrhající do každodennosti okamžiky plné přítomnosti. Chtějí na minimální ploše a s minimálními prostředky vyjádřit maximum.
Máňa se snaží přijít na to, v čem je opravdu dobrá. Všichni kolem něco umí. Eda hází žabky přes celý rybník, Vilda má čich jak ohař, Ája s Ninou trousí básničky jak drobky z rohlíku, Mates umí báječně odpočívat. Co je ale Mánina superschopnost?