Asi každý se někdy zasnil, jaké by to bylo roztáhnout křídla a vznést se do vzduchu jako pták. Ale jak vlastně ptáci létají? A co netopýři nebo motýli? K čemu je některým savcům či plazům schopnost plachtit? ...
Proč jsme tak posedlí věcmi, po nichž toužíme, ale po jejich dosažení o ně rychle ztratíme zájem? Jak to, že se vášeň tak rychle mění ve lhostejnost? Z jakého důvodu tolik lidí upadá do pasti závislostí?
Německý bestseller Tajný život stromů se již druhým rokem drží na žebříčku nejprodávanějších knih a získává si nadšené čtenáře ve stále více zemích.
Les je pro mnohé z nás vytouženým místem odpočinku. Je synonymem ticha a nedotčené přírody.
Hluboko v šumavských hvozdech, na česko-německém pomezí, uprostřed lesa poblíž Bodenmais žije člověk, který dokáže komunikovat se zvířaty.Lesní muž s medvědí postavou, plnovousem, v zeleném plstěném klobouku a často i s veverkou nebo kunou na rameni.
Tato kniha je o parazitech… a lidech, samozřejmě.
Hned na úvod si musíme něco ujasnit: tato planeta je planetou parazitů a parazitický způsob života je nejrozšířenější životní strategií na Zemi.
Proč se chováme tak, jak se chováme? Takovou otázku se pokoušeli zodpovědět mnozí a už rozmanitost přístupů, jak ji lze uchopit, naznačuje, že se jedná o úlohu navýsost zapeklitou.
Představte si, že budeme dlouho dopředu vědět, s jakou pravděpodobností se u nás vyvine rakovina, že budeme mít k dispozici personalizované poznatky o svých genech, orgánech a buňkách.
Když se Jennifer Doudnaová v šesté třídě jednou vrátila ze školy, našla na posteli ohmatanou paperbackovou knížku s názvem Dvoušroubovice, kterou jí tam táta nechal. Odložila ji stranou v domnění, že je to nějaká detektivka.
Kniha Mitochondrie a medicína budoucnosti popisuje fascinující souvislosti mezi v podstatě banálními záležitostmi každodenního života a složitým fungováním buněk našeho těla. Kde bereme energii, abychom vyšli schody?