Dlouho postrádaná monografie o největším a současně jakoby nejkontroverznějším českém divadelním režisérovi Karlu Hugo Hilarovi (1885–1935) vychází z nejžhavější problematiky jeho šéfování ve Vinohradském divadle a v činohře Národního divadla.
Publikace Divadlo a svoboda – První dekáda nezávislosti českého divadla po roce 1989 představuje bouřlivou energii a pluralitu estetik, témat i aktivit českého nezávislého divadla prvního porevolučního desetiletí.
V tomto svazku velké řady edice Disk předkládáme čtenářům výběr česky dosud nepublikovaných statí K. S. Stanislavského, které zkratkovitě, ale výstižně mapují obraz vývoje myšlení velkého ruského divadelníka.
Italský western, jemuž je věnována tato kniha, představuje nejen jeden z nejpopulárnějších žánrů italské kinematografie, ale i komplexní sociokulturní fenomén, který rezonuje v širokém mezinárodním kontextu.
Publikace v první části představuje tematickou oborovou literaturu včetně kvalifikačních prací a následně sleduje vývoj vztahu státu a kinematografie na detailně vykresleném pozadí proměn národní kulturní politiky od roku 1989.
Často a s oblibou se říkává, že herectví ‘je jen jedno’. Nevyžadují ale různé divadelní druhy a žánry odlišné přístupy k performanci příběhu, který je základem každého divadelního díla?
V celkem 8 studiích autoři čtenáře seznamuji se způsoby animace, dobovými kontexty, se zapojením žánru hororu, technikou adaptace, zapojením snu a freudovské interpretace či způsobem financování u filmů Jana Švankmajera.
Knižní rozhovor s všestranným umělcem vede novinář
a rozhlasový moderátor Vladimír Kroc, autor
úspěšného rozhlasového seriálu Zvuková kronika
Divadla Járy Cimrmana.
V monografii Česká problémová dramatika šedesátých let 20. století se literární vědec a pedagog Masarykovy univerzity David Kroča (1973) zabývá obdobím, jež je pro poetiku původní české divadelní hry v mnoha ohledech přelomové.
Kniha Zdeňka Hudce je vůbec první odbornou monografií věnovanou dílu zřejmě nejznámějšího nizozemského filmaře Paula Verhoevena, režiséra nemilosrdně otevřených společenskokritických snímků Turecký med či Sprej na vlasy.
V pozdní modernitě se požadavek tvořivosti a originality, spojené s vytvářením něčeho nového – požadavek vyhrazený do té doby zejména umění – stal čímsi všeobecně vyžadovaným.
Výbor 4 analytických studií zkoumajících detailněji vybrané stránky (inspirace, scénář, holocaust) působivého snímku Alfréda Radoka z roku 1948 o osudu českých Židů během éry protektorátu, ilustrovaný na příkladu pražské rodiny Kaufmannových.
Unikátní a svým rozsahem i zpracováním výjimečná publikace přináší výběr z nevýznamnějších exponátů ojedinělé, po více než třicet let budované sbírky loutek a rodinného a spolkového loutkového divadla Marie a Pavla Jiráskových.