Autorka ve dvou přednáškách analyzuje, jakým překážkám musely napříč historií ženy čelit a dokumentuje to na příkladech sahajících od literární postavy Odysseovy manželky Penelopy až po kandidátku na prezidentku USA Hillary Clintonovou.
Nedobytné pevnosti, reprezentativní paláce či pohádkové zámky slavných panovníků… Všechny tyto majestátní stavby, jejichž mohutné zdi odrážejí moc těch, které kdysi chránily, v nás dodnes vyvolávají úžas a obdiv.
Válka překonala svou ničivostí veškeré představy o lidské agresivitě a ovlivnila život obyvatel nejen Československa v celé druhé polovině 20. století; řadu přeživších ostatně ovlivňuje dodnes.
V říjnu 1813 se Napoleonova armáda střetla se čtyřmi armádami protinapoleonské koalice pod velením knížete Schwarzenberga a boje u Lipska trvaly s předehrou a jednodenní přestávkou šest dní. Střetlo se zde na 600 000 mužů a zahynulo 90 000 vojáků.
V době, kdy už ve vestfálských městech několik let jednali diplomaté válčících států o míru, vpadl do špatně chráněného Českého království švédský generál Hans Christoph Königsmarck a v létě 1648 směle zaútočil přímo na jeho srdce, Prahu.
Autor líčí slovy i obrázky historii legendárního Afrikakorpsu a válečného tažení v Africe zasazenou do životopisu jeho oslavovaného velitele, generála polního maršála Erwina Rommela, „Pouštní lišky“.
Na tři desítky významných vědců z České republiky, ale
i zahraničí se na základě dlouholetého studia historických
i současných pramenů a odborné literatury zamýšlejí
nad proměnami civilizací a úlohou člověka v jejich vývoji.
Události v armádě před třiceti lety, v období konce totalitní vlády přes počátek budování demokratického státu do rozdělení Československa, představují mimořádně zajímavý výsek našich dějin.
Historik Petr Koura ve své knize popisuje, jak se československá společnost po roce 1945 vyrovnávala s nacistickou okupací, jak byly klíčové události protektorátu v jednotlivých poválečných dekádách připomínány, ale i zkreslovány.
Cestovatelé již od dávných časů naráželi při svých poutích na podivuhodná stvoření, bytosti stejně fascinující jako děsivé. Hranice mezi imaginárním a skutečným světem je tenká a někdy mizí docela.
Dne 27. září 1939 vznikl z Tajné státní policie, Kriminální policie a Bezpečnostní služby Hlavní říšský bezpečnostní úřad (Reichssicherheitshauptamt, RSHA), v jehož čele stál až do své smrti Reinhard Heydrich.
24. díl Spisů TGM (rozdělený kvůli rozsahu do dvou svazků) zahrnuje Masarykovy tištěné práce z let 1898 až 1900 – studie, stati, kritické a polemické články, přednášky, komentáře, výzvy, recenze, glosy, zprávy i redakční poznámky.
Kniha přináší 16 dříve publikovaných studií, které byly pro tento soubor doplněny a rozšířeny o nové poznatky tak, aby odrážely momentální stav vědeckého bádání.
Po třech dílech věnovaných Jizerským horám především z přírodovědného a ochranářského hlediska vychází první z plánovaných svazků zabývajících se historií a kulturou. Naše pohoří a jeho okolí začalo být osídlováno poměrně pozdě až ve 13. století.
Kolik spěchajících cestujících prošlo odjezdovou dvoranou, kolik jízdenek bylo v pokladnách vydáno, kolik půllitrů piva bylo vyčepováno v restauraci a kolik litrů strojního oleje vyteklo z tyčoví parních lokomotiv ...
Panovníci a panovnice měli napříč dějinami velký vliv na utváření našeho světa, ať už sjednocovali národy, nebo je rozdělovali. Někteří velkou moc zdědili, jiní si museli tvrdě vybojovat, co jim podle jejich názoru právem náleželo.