Miria v duchu hledala slovo, kterým by toho kluka před sebou vystihla a které by bylo stejně zvláštní jako on sám, a pak zavadila pohledem o šňůrku s písmenem tau na jeho krku a to slovo našla. „On je Taumur,“ řekla.
Kniha je pokusem o zpřístupnění základních biblických příběhů generaci čtenářů, kteří se díky svému věku již nepovažují za děti, ale ještě jim není vlastní ani svět dospělých.
Proč jsem napsal tuto knihu? ptá se de Benoist. Abych odhalil esenciální rozdíly mezi pohanstvím a křesťanstvím. Svůj cíl však rozhodně překročil: ve svém bádání sahá až na kost toho, co je jádrem evropského myšlení, cítění a prožívání.
Je to tak – mnohá výtečná díla z dějin filosofie jsou málo srozumitelná i pro vysokoškoláka, a tím čtenáře i při jeho nejlepší vůli odrazují. Filosofický kompas ale často hledají velmi mladí lidé. Kam se tedy mají obrátit?
Kronika augustiniána-kanovníka Ondřeje z Řezna (1380–1438) představuje jeden z nejbarvitějších protihusitsky zaměřených textů. Autor v něm, především formou historek a karikatur, líčí počátky husitství a husitských válek.
G. M. Tamás je dnes znám jako marxista, bývalý disident a liberální postdisident, není však známo, jak režimy před rokem 1989 a po něm vlastně analyzoval. Tento výbor si klade za úkol napravit právě tento nedostatek
Rémi Brague nás přivádí k odmítnutí představy, podle níž moderní člověk žijící v „post-metafyzické“ době, která je kulturním dědictvím osvícenství, metafyziku nepotřebuje.
Geše Rabten při nesčetných příležitostech předával učení o nejrůznějších tématech Dharmy, učení schopná podněcovat proměnu a vnášet světlo do myslí naslouchajících. Tato kniha, zaznamenávající některé z těchto výkladů.
Knihy italského jezuity Silvana Faustiho o jednotlivých evangeliích jsou plodem dvacetileté zkušenosti s hlásáním Božího slova. Jejich záměrem je pomoci čtenáři hlouběji proniknout do tajemství Slova, a tak se setkat se živým Kristem.
Smyslem knihy je přispět k nahlédnutí do podstaty, vnitřní složitosti a vzájemného propojení vybraných podstatných filozofických disciplín (oborů, odvětví, oblastí, složek), směrů, paradigmat, jednotlivých postojů a pozic filozofie jako celku.
Pojednání Pravda a metoda (1960) se vedle Heideggerova Bytí a času (1927) řadí ke klíčovým dílům německé filosofie 20. století a k několika málo přelomovým příspěvkům k otázce povahy humanitních věd vůbec.