Monografie Gustava Aulehly (nar. 1931) poprvé komplexněji představuje dílo donedávna téměř neznámého krnovského autora, kterého je možno přiřadit k nejvýznamnějším osobnostem české dokumentární fotografie 50. – 80. let.
Publikace České loutkářství – Tradice a kontinuita je výsledkem dvouletého týmového výzkumu (2021–2022), jehož hlavní inspirací se stal zápis českého loutkářství na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO v roce 2016.
Socialistická reklama je často nahlížena jako nesmysl, protimluv, nebo přinejmenším paradox. V poválečném Československu se nicméně jednalo o etablovaný obor zaměstnávající desetitisíce kreativních pracovníků různých dílčích zaměření, ...
Publikace byla vydána u příležitosti výstavy v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze k autorovým osmdesátým narozeninám a představuje průřez jeho celoživotní tvorbou.
Kniha pojednává různé stránky umělectví coby postavení, v němž během 19. století výtvarní umělci vnímali sami sebe v souvislosti s tím i to, jak je posuzovala společnost.
K dějinám každého národa patří i historie jeho zábavního umění, jeho kultury. Kniha, kterou nyní držíte v rukou, připomíná dvacet zajímavostí z české kultury a historie zábavního umění a ještě daleko více osobností.
Soubor zahrnuje lokality od západního cípu Krkonoš počínaje Harrachovem a Novým Světem, až po Žacléř a Trutnov na východě, českou i slezskou stranu Krkonoš, včetně Broumovského výběžku s Adršpachem a Teplickými skalami až po kladskou Hejšovinu.
Středověká bohoslužebná roucha byla zdobena především figurální výšivkou, rostlinný ornament měl jen doplňkový charakter a objevoval se jen zřídka. V 16. století se však situace změnila a po roce 1600 dokonce obrátila.
Reprezentativní výběr z rozsáhlé tvorby Vladimíra Suchánka zahrnuje jeho komorní grafiku: ex libris, ex musicis, drobné grafiky a příležitostné tisky, reprodukované převážně v autentické velikosti.
Městské věže představovaly reprezentační stavby města, ať už stály samostatně, nebo tvořily součást důležité městské budovy. Soubor zachycuje na 130 městských věží, text doplňují fotografie a dobové ilustrace.
TEXTile Manifestoes je mezioborová antologie, která spřádá nejrůznější otázky spojené s textilním uměním, módou, textualitou a vetkává je do širších politických, sociologických, filosofických a umělecko-historických souvislostí.
Michael Třeštík o umění nejen píše, ale také ho sám tvoří. Po encyklopediích, v nichž výtvarná díla a architekturu zpřístupnil rodičům i dětem, se pouští do vlastní tvorby. A to samozřejmě s nadsázkou a ironií.